Nemělo by to být, pokud jde o jediný příjem, jenže jak vám chodí na účet v bance, jste nahraní. Tam nikoho vyhlášky a pravidla až tak do mrtě nezajímají. Znovu a znovu se setkávám s propady lidí, kteří třeba spláceli, ale zaskočil je úraz, nemoc, vězení. Jsou nějaká pravidla?
Inu, jsou, ale pořád se mění. Dokonce ani občanské poradny vždycky nevědí, co s tím. Na oddlužení a osobní bankrot musíte mít nějaký příjem, jenže právě ty skupiny lidí, co by riskovat neměly, na tohle nedosáhnou. S poradenstvím ohledně hospodaření domácnosti vám už roky poradí a pomohou i lidé od Člověka v tísni, ale největší zkušenost mají pořád právě s lidmi, co chodí pozdě a už se topí.
Možná se opakuji, ale základ zůstává, dám ho do bodů.
1.nepůjčovat si na zbytnosti. Což jsou dárky, dovolené, dražší předměty, které sice potřebujeme, ale nemáme dostatečnou zálohu financí pro případ výpadku výdělku. Například si koupíte televizi, která vyhovuje velikostí a funkcemi, ale jedete s rozpočtem nadoraz. Je drahá televize vždycky luxus? Nemusí nezbytně být, protože třeba kvůli zraku můžete potřebovat něco, co by vám jindy luxusní připadalo. I člověk se zbytky zraku může dnes na obrazovce něco rozeznat. Dokonce nemusí sedět dříve doporučovanou zdravou dálku a koukat od druhé stěny haly. Nebo pračka, u které potřebujete zvláštní funkci a výdrž (poloprofesionální). Přesto, pokud nemáte jištění aspoň 2/3 ceny (své úspory pro strýčka Příhodu), odložte to. Nebo se modlete a posléze nedivte.
2.průběžně vytvořit rezervu, odpovídající zhruba 3 měsíčním platům. To je doporučovaná výše zůstatku nebo peněz ve štrozoku, na které dokážete nesáhnout. Kontokorent je drahá legrace! Ten se do rezervy nepočítá. Naopak, věděli jste, že s kontokorentem a platebními kartami se můžete připravit o půjčku nebo hypotéku? Banka totiž bere v úvahu, že můžete jakoukoliv kartu využít a splácet a když s ní sečte příjmy a výdaje, na splátku půjčky, jakou požadujete, vám nezbyde. (Do úvahy se totiž berou i karty nepoužívané, zahozené do šuplete, radši je vraťte.)
3.plaťte kartou jen tam, kde se umíte udržet a nepřepísknete uvažovaný nákup. Nebo limit, který si dáte třeba na týden. Karty jsou zrádné tím, že svádějí k lehkomyslnosti, je to jejich účel, čertovská pastička.
4.pokud potřebujete shoppovat proto, abyste si uvolnili stres a dělali radost, je nuda a nevypadali jste blbě před partou, problém bude jinde, než v nedostatku peněz a hnusném systému, který je na vás zlý. Spíš se ptejte, proč vás tohle tolik uspokojuje, co vám to nahrazuje. S náhledem na vášeň a nadhledem si i na tuhle relaxaci přece můžete ušetřit a řádění termínovat. Pokud nejste duševně labilní, možná si utržení ze řetězu, byť kontrolované, užijete dokonce víc. Pokud jste duševně mimo (několik žen se mi svěřilko, že přijdou domů a klidně půlku věcí i s visačkami vyhodí do popelnice), jste potenciálním nebezpečím do budoucna. I pro lidi, které máte rádi nebo teprve potkáte za pár dní a týdnů – a ztratíte.
5.pokuty a dluhy plaťte, mluvte s věřitelem, dohadujte splátky podle skutečných možností. Základem je rozpočet, dělení peněz na nutné a zbytné. Ba i žebříček to má. Nejdřív potřebujete bydlet, včetně svícení, vody a tepla. Potřebujete se dostat do práce a jíst. Teprve potom je na řadě úklid, oblečení, další provoz. Rodiny mají výdaje v podobném sledu, děti a jejich potřeby jsou ve stejném pořadí, jen místo práce mají školu a školní vybavení.
6.nouzový rozpočet pro odhad splátek nebo úspor nenastavíte hned, podle mých zkušeností je nutné tři měsíce podrobně vědět o výdajích a příjmech, teprve potom získáte reálnou představu. V potřebách jsou totiž složky, které doplňujete průběžně. Například oblečení, čistící prostředky, pomocníci v domácnosti a další vybavení.
7.smysluplné snížení výdajů na jídlo, které většinu lidí napadne jako první, neznamená ohlodávat suché kůrky, naopak. Už jsem tu a tam uvedla, že doba nedostatku znamená útok na poloprázdnou spižírnu a lednici a nakonec se doslova žere víc, než v časech hojnosti. Zvláště v rodině je vyhlášení doby úspor jasným signálem. Dnes vaří muži i ženy a tak všichni víme, že levná jídla stále jsou, jen znamenají více práce s přípravou. Pokud dokážete průběžně doplňovat spíž a lednici potravinami základními i s rychlou spotřebou (třeba v akcích), můžete nakonec jíst velmi hodnotně až královsky. Věděli jste například, že půlkilová balení bílého jogurtu bývají nejkvalitnější? Když přidáte marmeládu, třeba domácí, uděláte z jednoho tři-čtyři porce dobroty, jaká se ve skleničce prodává přes 20 korun kus. Vy vydáte kolem 17 za jogurt celkem a podíl z marmelády. Kdo chce štíhlit, nastrouhá si jablko nebo ochutí medem. Podobně lze zacházet s tvarohem. Vařením domácího pudinku taky leckoho zasytíte a není to náhražka s rádobyšlehačkou. Navíc domácí svačiny jsou teď v módě. Všetně ovesných vloček, domácího müsli a tak podobně.
8.šatník se má obměňovat, ale co ho někdy prohlédnout místo řečí, že nic nemáme? Přišít knoflíky, zapošít párající se lem svetru, odžmolkovat, vyměnit zip nebo změnit zapínání, obroubit rozšlapaný lem kalhot (hlavně džíny se nosí vyžvejkané u pat otřesně). Taky si nerada upravuju délku kalhot, ale dá se to i v ruce a dost rychle, není nutné kalhoty kvůli tomu vyhodit.
9.boty jsou malér, protože se dnes dělají i ty značkové tak, abyste je nemohli nosit v dešti, sněhu nebo břečce, i když jsou jakoby podzimní a zimní. Zničí se tak rychle, že jsou pouze sezónní. Sandály a pantofle se jen zřídka dají koupit ve slevě na příští sezónu, protože se rozlepují. Přesto lze loňský model, hlavně v zimě, často znovu použít, třeba díky nové vložce do bot. A není nutné kupovat drahé vložky za 50-100 korun, v rodině se najde kousků plyše nebo beránka dost a tuhý papír také. Nebo kus koženky, kůže, čehokoliv tužšího. Lepit plus obšít a máte vystaráno, dokonce i v případě, že se vám dutá podrážka prorazí kamínkem (a jste ve městě s uklízenými chodníky). Už pár let nemusím škudlit jako dřív, ale realita mne k podobným zákrokům zase vrací. Najít vyhovující boty bez úprav je skoro kumšt. Pánové to vědí moc dobře, protože jim loučení s dobře rozšláplou botou umí doslova rvát osrdí.
10.termíny v životě potřebujeme jako sůl, protože když nevidíme hranice a obzor naděje, tiskne nás každá nepohoda k zemi víc, než je nutné. Pokud máte představu o tom, že budete tohle splácet rok a tamto dva, víte, že už za rok můžete peníze, dávané původně na první splátky, využít jinak. To se už jednodušejí naplánuje, že letos tedy ne, ale za rok si dítě dopřeje tenis nebo jiný vysněný kroužek. Nebo vy kabát, šaty, oblek, oslavu v dobré restauraci. Můžete peníze odkládat a šetřit na věci, které se rozhodly dosloužit, můžete mít úspory pro strýčka Příhodu nebo tím rychleji splatit druhý dluh.
11.přátele si pěstujeme i tím, že z nich netaháme peníze. Pokud si půjčíme, pamatujme, že pořádek dělá příátele – mezi příbuznými i mezi kamarády. Že se mají líp a jsou to ochotní troubové, co rádi pustí chlup? Na to nehrajte. I když už jsme na dně, snad se dá najít i nějaká protislužba, právě s tím, že jsem v maléru, ale promluvme si o tom a já ti s něčím pomůžu. Dobré jsou písemné dohody, včetně potvrzení o té částce nebo o jejím úbytku (splátky, protislužba). Průšvihy se dějí, ale férové jednání pozvedá všechny účastníky děje. I dlužník potřebuje mít svou hrdost – a ta je tím křehčí, čím horší malér to je. Lidská důstojnost se snadno zláme a zničí – a tím se opět poškodí všichni kolem. Ztratí toho dotyčného, dovolí mu, aby se změnil na obtěžující a citově vydírající šlupku. Návrat potom trvá roky.
12. jste-li bez práce, jde hrdost stranou. Registrací na Úřadu práce získáte na čas placené pojištění zdravotní a sociální, což samotné se sakra vyplatí, i kdyby nebyl nárok na podporu. Pokud na vás koukají v čekárně soucitně davy spoluobčanů, promítněte si zisk do téhle částky a vydělte počtem měsíčních návštěv. Věřte, že zjistíte velmi slušnou hodinovou mzdu. S tímhle pocitem se ty pochmurné úvahy o beznaději dají strávit líp.
13. jste-li OSVČ, nešetřete, prosím, na platbě sociálního. Je potom velmi tristní, když hrdý podnikatel milionář kouká na výměr důchodu osm tisíc. Lze si to doplatit zpětně již jen za 1 rok. Stojí to za to, aspoň ta základní částka. Po padesátce se snadno přihodí nemoc, úraz – a kolikrát se jen ve vašem okolí dostal člověk na III. stupeň invalidity bez nároku na výplatu? Hádejte, proč.
14. jste-li manželka OSVČ a váš rodinně zaměřený manžel (nebo parter, co nepotřebuje papíry na lásku) si nepřeje, aby děti putovaly do školek a tak podobně, zjistěte si, zda je za vás placeno pojistné. Potkat v jednom týdnu dvě ženy s důchodem tři a tři a půl tisíce je docela drsné. V jednom případě byl exmanžel tak úžasný, že něco doplatil a dotyčná paní má o těch pár stovek víc. Ujišťuji všechny dámy v současných bohatých a rodinně vroucích pelíškách, že mnoho takových ex nenajdou. Obě dámy dělají i v důchodovém věku, jedna si to spočítala do sedmdesátky… Šťastná, že vůbec našla aspoň práci pomocné síly, vystudovaná škola sem, škola tam.
15. jste-li rodič dítka odrostlého, které má přemrštěné požadavky, protože prostě musí studovat tohle a tamto a je to drahé, nicméně vy přece máte povinnost (anebo je dítko nezaměstnané a potřebuje si žít a vy jste jen kasička), navštivte nějakou poradnu, možná i intervenční centrum a ujistěte se, jak to má být a zda na vás potomek nechce příliš. Nedávno se soud zastal rodiče s podprůměrným platem, který nehodlal a ani nemohl synkovi platit už druhou VŠ, navíc soukromou, neboť rozervaný mladý muž se cítil být hlavně „Humělcem“. Ona ta dítka mají dnes ponětí o svých právech a povinnosti jen prolítnou kolem. Jako pojem téměř neznámý. Tehdy už je pozdě bycha honit, ale pořád se dá ještě ten proces hajzlíkovatění zvrátit. Pokud budete jen vzdychat, můžete jim jednou pro pobavení tancovat nahatí po obýváku. Bohužel to potkalo už několik velice hodných maminek.
Jistě jsem nestihla obsáhnout všechno, ale tyhle základní principy mne straší v posledních dvou – třech letech nejvíc. Dotýkají se všech oblastí života, od výchovy až po stáří. Budu moc ráda, když do diskuze připojíte něco dalšího, pro poučení a upozornění nás všech. Děkuji.
