Je jednoduché šprajcnout se a jednoduše odťuknout vypnutí systému. Pokud jde ale o systém, zajišťující statisíce lidí, jedná se podle mne o velký problém i z trestně právního hlediska. Schopnost takto jednat by měla být pro firmu , která se tohoto dopustí, sama o sobě likvidační. Viník není jen onen šéf, který nařídil vypnout program, který obsahoval veškerou evidenci lidí, závislých na dávkách, včetně žen na mateřských a lidí s postižením (což je detail pro ty, kdož za dávkou vidí pouze chronického flákače).
Vinu má i ministerstvo, které se začalo chytat za hlavu až v posledním čtvrtletí a nemělo žádný záložní plán pro případ, že by vleklá kauza na Ústavním soudu dopadla, jak dopadla. Jako kdyby na ministerstvu práce a sociálních věcí naprosto netušili, že mají myslet na sociálně oslabené lidi – jaksi dopředu. Ale možná jsou stiženi stejným problémem, jako lidé pod tlakem nedostatku a malérů: zapomněli plánovat, dívat se do budoucna, byť krizového.
Ráda bych slyšela, že MPSV už jedná s dodavateli energií, že veřejně žádá majitele domů a bytů o pardon v prodlení plateb, že se snaží zaštítit instituce, nějakým způsobem závislé na platbách klientů (sociální služby, azylové domy…). Že se monitoruje situace lidí, kterým docházejí potraviny.
Slyším zatím jen o vstřícnosti OK systému, který by zadal stav a data před lednem 2011. Což znamená ruční dohledávání a dosazování nových dat z jednotlivých karet klientů. Už teď na úřadech práce panuje zděšení, už teď přetížení úředníci nevěděli, kam dřív skočit, protože se pořád ještě, pro veřejnost skoro neviditelně, měnila funkce a náplň úřadů. Už se ty proklínané změny přece jen trochu usazovaly, systém nekolaboval tak často, začínaly fungovat kontroly a šetření u žadatelů o dávky (dva lidi vyběhnou z úřadu a navštěvují domácnosti, takže vyřídí sotva desetinu lidí proti sezení za přepážkou, což potom ještě musejí zpracovat). Před dvěma roky se objevily v médiích, spíše v diskuzích, informace o lidech, kteří se stali oběťmi vyčerpání. Což se oficiálně nesledovalo ani neuznávalo, protože nemoci a úmrtí nebyla tak líbivá, jako pomyslná úspora tehdejších reforem.
Letos zase budou lidé své obavy, zlost a výhrůžky ventilovat směrem k řadovým pracovníkům. Letos znovu, i kdyby najednou všechno naskočilo a potřební lidé dostali zachraňující dávky, vzniknou problémy, které se jim budou táhnout do budoucna. Jsouce oběťmi, přesto budou prosit, aby dál měli elektřinu, plyn, vodu, aby se majitel bytu slitoval, aby jim nerostlo penále za nezaplacené hypotéky a půjčky.
Jak je, sakra, možné, že se vezme část obyvatelstva jako rukojmí a jedinými zprávami o tom jsou noticky, schované mezi blond přelivem celebrity a smrtelnými nehodami? Pardon, zapomněla jsem na hroznýše v pohovce z druhé ruky, ten už taky oběhl všechny servery.
Copak ani tohle svinstvo není pověstnou kapkou, kterou pohár přeteče?!
Ovšemže není. Ti, kterým jde o budoucnost, mají plnou hlavu přežití a nemají čas ani sílu křičet a bouřit se. Ti ostatní jsou rádi, že oni jsou na tom dobře. Média si nejsou jistá, jestli nenaštvou vlastníka, jestli je nevyhodí a kam by se někteří novináři poděli? Navíc sytý hladovému nevěří. Ani když šílenství a nevšímavost mocipánů strhne zítra i jeho.
