Už dávno mi vadí nešťastní senioři s rouškou na obličeji, co se belhají ulicemi, nejlépe při vlečení tašky na kolečkách. Je marné jim říkat, že na ulici nebo u parku nemusejí – oni však vědí, proč to dělají a nenechají si do toho mluvit. Basta. Štvou mne neustálé pokyny na nošení respirátorů a nanoroušek – jako kdyby ty dobře opečovávané bavlněné, často dvojité, nebyly rozumější i vůči přírodě – jenže holt se musí vyprodat ty zásoby předražených jednorázovek, že. K nim ještě přibylo dost různých designových a vtipných náhubků, to čert vem, dají se už koupit levně – ale šance na návrat domácí jarní výstroj/výzbroj mi chybí. Měla by tu být, veřejná, nejen pokoutní, jak to vídám. Bez ohledu na výdělečnou činnost kluků, co spolu mluví (kdože dnes vyrábí na těch darovaných linkách z Tchajwanu?).
Vadí mi nesmyslné bazírování na opatřeních v uplynulém letním čase, kdy samozřejmě a logicky klesala vůle lidí opatření dodržovat. Teď je logické, že se něco zvedá, protože se prostě mění počasí a přišel podzim. Celkově všichni pociťují větší únavnost a leckdy nechuť k čemukoliv, jakkoliv se „nadchnout nad limit“. Pořád jsme oslabení. Anebo opět logicky z našeho náhubkování?
Nicméně se mi naskytla příležitost právě v těchto dnech, kdy se zase budou „zachraňovat tisíce životů“ (a nejlíp tím, že se nenaštvou voliči před volbami), vyhodnotit nejlepší připravenost na nadcházející období. V našem tescu v polovině srpna ucpaly příchodovou „hlavní dráhu“ za vstupem palety s nabídkou hřbitovních svíček.
Jakkoliv to strašení až teď padá z médií, tady manažeři řetězce dobře věděli, co můžeme čekat… A sklenice jsou to vážně hezké, originálně a nově zdobené, chryzantémy ve více barvách, věnce vkusné i divné… A co myslíte? Spousta se už prodala. Jojo, štěstí přeje připraveným!
