Je první máj a lásky čas. Rozevřela jsem pro vás jedno prastaré album s pohledy. Jakmile se totiž objevily pohlednice a korespondenční lístky, bylo mnohým jasné, jak dobře je lze využít pro rychlé vzkazy. Snadno lze pozvat někoho již zítra nebo na pozítří na schůzku. Mohl to přece jenom číst leckdo, takže občas i nějaká ta zkratka, šifra, náznak… Proto byly na přední straně obrázky líbajících se dvojic, tulícího se páru, aby to i troubovi došlo. Mám v ruce drobným písmem hustě popsané lístky, kterým je stovka nebo „jenom“ osmdesát let, ale ta slova znovu ožívají a cítím stesk i naději těch, co je svěřili c. a k. a později československé poště.
Třebaže se mi nedaří sem přikládat obrázky, podělím se s vámi alespoň o několik těch dávných vzkazů. Možná vás inspirují a možná se osmělíte a nebude vám zatěžko někde utrousit pár podobně láskyplných slůvek. (Tím také osvětluji narážku zpod Zápisků starého pána.)
Psáno milému panu, p. Václavu Svobodovi, mistru tkalcovskému, Dvůr Králové, České podhradí 1064, r.1909 Můj drahý! Promiň, že byl dopis tak hloupince psán. Nemohla jsem jej již opravit, spěchala jsem, bys jej dnes dostal. Co stále děláš? Ještě z Prahy nic nepřišlo? Kéž by se tak stalo co nejdříve. Milostivé paní děkuji za pozvání, jsem ráda, že se na mne nehněvá. Vzpomínáš, když jsme šli po tomto nábřeží (pozn. Františkovo nábřeží a Staroměstské mlýny na pohledu), jak dívali jsme se na víry? Zde je ta lávka- Uctivé poručení Tvým p.t. rodičům. Mnoho pozdravů zasílá Zátka. (+drobně psaný vzkaz pod známkou: Milčku, kdy Tě zas spatřím? Dočkáme se toho? Líbám Tě Tvá Slávka)
Psáno slečně Máničce Čejkové, Nusle, Na zámecké 409, rok 192? Drahoušku můj! Je středa ráno. Prve než počnu svoje „zaměstnání“ blažím se vzpomínkami na Tebe a doprovázím Tě na nepříjemné cestě do kanceláře. Dále, prosím Tě, stav se příležitostně v té barvírně, zda již není ta látka obarvená. Brzičko na shledanou se těší a po p……. touží Tvůj Karel
Psáno slečně Anničce Kukačkové, v Mladém u Čes. Budějovic, r. 1931 Milá Andulko! Předem mého lístku přijměte odemě srdečný pozdrav a stálou vzpomínku na Vás. Musím Vám sdělit, že jsem živ a zdráv . Rád bych se s váma milá Andulko podíval do Biokrafu v neděli večer o 8.h. Zdraví Vás a líbá Vás upřímný přítel. Zbohem a nashledanou. Pac a pusu.
Psáno Jaroslavu Brožovi, Česl. sl. Drag. Pluk č.1, Jízdní švadrona 2 četa Halič na Slovensku, r. 1918 Milí Jarouši, Přijmi odemě srdečný pozdrav a milou vzpomínku na Tebe. Jarouši pohled sem od tebe dostala který mě potěšil a hned ti na něj odpisuji. Ale ty píšeš, že odemě nic nedostáváš. S pozdravem zasílá Tvá věrná M.
Psáno panu Bernardu Maršálovi, strážmistr u hřebčin os., Prešov, Slovensko, r. 1920 Srdečný pozdrav a vzpomínku z pouti (pozn. Dolní Cerekev) zasílá Mařka Tychtlová, K.Macháčková, J.Richtrová…
Psáno váženému panu Bernardu Maršálovi, úč. rotm. u st. službě, Prešov, Slovensko, r. 1921 Pozdrav a vzpomínku zároveň dík za dopis zasílá Ti M. Odpověď na shora jmenovaný zašlu dle možnosti co nejdřív!
Psáno spanilé slečně Mařence Tychtlové v Jezovicích p. Třešť. Morava, r. 1922 Obdržel a zodpověděl! Mnoho milého Bernard. Mnohokrát děkuji, opětuji pozdravy sl. Milady a Hildy! (pozn.- ano, píše slečně M. z předchozích lístků)
Psáno slečně Zdeňce Dörflerové Na Pomezí č. 9 – Karlov, Plzeň, r. 1922 Drahá Zdeňko! Srdečný pozdrav! Proč nepíšeš? Lístek jsem dostal ten den, kdy jsem Ti posílal dopis 17.t.m. S přáním všeho dobrého Tvůj Karel. Piš brzy!
Psáno Vážené paní Toničce Miňovské v Sukdole, Roztoky u Prahy, r. 1917 (?) Dušinko drahá! Nejdříve přijmi ode mě tisíce pozdravů a tisíce hubiček, též na tatínka a moje malé zlatíčko. Přeji Ti drahouši vše nejlepší ku Tvým milým jmeninám. Ještě mnoho pozdravů a tisíce hubiček Ti zasílá a na brzkou odpověď se těší Tvůj Pepa. S Bohem
Náhled do vzkazů jsem ukončila pozdravem z války. Nejen kvůli letošku, kdy se zamýšlíme nad výročím ukončení první světové. Měli bychom si i v tomto historickém rámci připomínat, že tu žili lidé stejní jako my, že jejich životy byly stejně opravdové, s radostmi i starostmi. Stejně opravdové, jako jsou ty současné kdekoliv na světě.
Máchův Máj je se cituje hlavně pro sladko, jak slavík růži pěl a růžinu jevil vonný vzdech. Báseň vesele pokračuje žárlivostí, utopením, mordem, popravou, utajenými běsy vášní. Je mementem života s temnými kouty. Nezapomínejme na ně a doufejme, že rozněžnělé období plné květů pomůže jakékoliv stíny, pochyby a rozmrzelosti v koutech a zákulisí zkrocené udržet.
Když už tu ten máj nazdobil a vyšperkoval, co se dalo, užívejme si celé té krásy, lásky a mládí (aspoň v srdci). Hezké dny!
