Nepotřebuji nic odvolávat, spíše se podivuji. Kdo četl minulý článek „Místo pandy pandemie“, může mne pochválit za odhad – psala jsem 25. února, že máme čtrnáct dní, možná měsíc. Bohužel, kdo z mocných mohl, ten se vyznamenal – a podruhé bohužel, v obou směrech. Osobní útoky na lidi, co dělali svou práci a ještě k tomu dobře (Paní S. Peková z laboratoře, která za svou drzost pracovat zodpovědně, kvalitně a nerejžovat tam, kde se čuchal dobrý obchod byla povláčena médii i nařízeními), vedle toho zanedbávání, kde to jen šlo. Tohle je zodpovědná vláda a sněmovna? Neprojednat situaci ?! Pamatujme si, že tu možnost pohřbilo hlavně Ano. Inu, bude líp, že. Sice přispěli možná velmi zásadně k ohrožení leckoho z nás (i ti uzdravení ve světě jsou ještě občas přenašeči, bylo v prvních zprávách), ale my jsme spíš na oblíbenost tajtrlíkování, než přemýšlení.
Například mne by opravdu zajímalo, jak si přes internet na polosamotě a kraji civilizace objednávat potraviny a jídlo tak, aby mi ho třeba z KFC nebo odjinud dovezli. Kolik desítek km je nejbližší KFC? Kolik by to stálo z Rohlíku z Prahy? Ani pizzu mi sem teplou nestihnou dovézt. Vozit to budou roboti? On se každý pohrne dělat řidiče a doručovat balíky lidem v karanténě nebo nemocným, že. Toť zkrátka plošné doporučemí, vskutku hodné těch našich tajtrlíků. Moudrý je alespoň odklad úředních povinností (kupodivu i daní), ale podnět asi přišel od správy, ne politiků. Dnes vládne i pachuť nad zmatečným chováním zodpovědných. Nejdřív lážo plážo a potom tvrdé a náhlé (byť správné) omezování – a to si vemte, že například správa nejspíš s podněty přišla, až když byly promyšlené.
Moje doporučení platí dál, protože lidí, co se vykašlali na oznámení, karanténu a mlčí, je nemálo. Kdyby aspoň mlčeli a nějak se separovali! Jenže oni dál chodili a chodí mezi jiné a až po několika dnech uznají, že se třeba něco děje. Nebo doufají, že ne, protože je pokuta a hyterie a tak jen v tichosti čekají, zda se to přežene. Projela jsem Prahou a nijak to nevypadá, že by lidi vzali za své alespoň nenakazit čímkoliv ostatní. Na lidi s rouškou se koukali jak na debily, ale je fakt, že na kašlající taktéž. Pokud jsem minule psala, že rouška chrání okolí a lze ji ušít, vyprat i vyvařit a přežehlit, platí to pořád – jenže klasicky, protože to znamená práci, tak byť různé šikulinky dál mohou krášlit jarně domov s použitím ruliček od toaleťáku, pet lahví nebo rozstříhaných plechovek, výskyt uvědomnělého šití jsem zatím nezaznamenala. Aha, já zapomněla, že i halenky si z triček dělají pomocí tavné pistole, nešijou… Jenže tam, kde třeba chybí peníze, šitá rouška zachrání kasu a zastaví plýtvání. To zas bude svinstva po přírodě, pokud se všichni navlečeme do jednoho použití!
On je ten strach a panika mezi námi obyčejnými přece jen k něčemu. Například s těmi nákupy se opět vrací také možnost přemýšlení, co a jak se zásobami, jak plánovat jídelníček z domácí spíže. Všimla jsem si již dříve, že pokud mluvím o běžně potřebných zásobách v domácnosti, na ubytovně a pod., letí to cvalem kolem uší a ztrácí se v bezmocném nedohlednu. Ze svých publikací a příležitostných letáků tedy pro vás vytahuji základní potraviny pro rodinnou spíž:
Základní vybavení rodinné spíže:
Hladká mouka Polohrubá mouka Hrubá mouka Krupice pšeničná
Vejce Trvanlivé mléko Olej Sůl a cukr Kypřící prášek do pečiva Majoránka, kmín, pepř, mletá paprika
Další nutné potraviny
Těstoviny Rýže Čočka, hrách, fazole, kroupy, ovesné vločky Rajský protlak Sardinky, masové konzervy
Strouhanka (včetně domácí z tvrdého pečiva) Pudink v prášku Marmeláda a med
Obyčejná hořčice Černý, zelený a ovocný čaj, káva, kakao Další oblíbená koření
Průběžně doplňujeme
Chléb a pečivo bílý ogurt, tvaroh, čerstvé mléko
Sýry Máslo, sádlo a margarín (ten já používám do pomazánek)
Maso a masné výrobky Brambory droždí
Cibule a česnek Citron Další zeleninu a ovoce
Kombinací zpracovávání těchto potravin a ochucovadel lze i s malým množstvím (jednotlivá balení) vydržet několik dní docela hravě. Vypadá to možná divně, nehážu tu na vás žádná vege nebo bio moudra, je to až proovkativně obyčejné, ale pokud sáhnu ještě hlouběji, do starého základu, budete skutečně udiveni. A má to i vědecké odůvodnění, heč. Takže kdysi dávno si Anglie uvědomila, že je ostrov a blížila se válka. Ta druhá. A tehdejší politice se tam, ve vzdálené civilizaci (nám je ta představa dnes vzdálená snad světelné roky), zeptali přední vědkyně přes potraviny: Co potřebujeme, abychom přežili? Dostali odpověď: Stačí nám chléb, brambory a kysané zelí.
Pamatujte si tuhle trojici, s ní opravdu dokážete leccos překonat. Jen pokládám za správné dodat, že by lidem brzy chyběl ve stravě vápník, takže v té válečné Anglii pekli chléb s přídavkem křídy. Pro české podmínky dneška tedy můžeme parafrázovat odpověď té učené dámy a říci: Ano, pokud máme chléb, brambory, kysané zelí a tvaroh. Obsahují vitamíny, vlákninu, uhlovodany a bílkoviny.
Z toho vyplývá, že chudí lidé, kteří si nemohou nadělat zásoby pomela, ananasu a jiných dobrot, stále mají šanci vyváznout s dobrou kondicí, když si špajzku a mrazák doplní tímto. Pokud vás, milí čtenáři, naučí nadcházející nouze přemýšlet nad levným, ale pracnějším kuchyňským kutěním, přece jen i těžká doba k něčemu bude. Přidám jen informaci, že pokud máme pocit nedostatku, který nadchází, žene rodinu vpřed touha sníst cokoliv, aby bylo v bříšku dobře. Je tedy nutné vytvořit dostatek. V nejchudších dobách jsem pilně vařila pudinky, pekla levné bábovky a koláče, jen aby mi smečka nešmejdila v lednici. Pořád bylo, co jíst. A nevyhazovalo se. Zbyla krupicová kaše? Šup vykrojit lžičkou kousky, prudce osmahnout, vyválet ve skořicovém cukru nebo granku. Zbyla čočka, hrách, brambory, cokoliv? Placičky, různě kořeněné, s různým zbytkem sýra… Okraj nivy u nás baštil málokdo, ale protože se prodával laciněji, počítala jsem s ním na zbytkové tvoření. Maso s kostí je levnější až o dvacet korun na kilo – a z kosti je skvělý vývar, tedy polévka. A pokud do ní přidám vodu z (oloupaných) vařených brambor, trochu zeleniny… Stejně tak je lacinější uvařit kořenovou zeleninu a odebrat z ní na bramborový salát, zbytek je vývar zeleniny, základ zeleninové polévky – je dobré naředit, petržel s mrkví vodu zesládnou.
Ale co, však na zbytek přijdete sami, ať bohatí nebo chudší. Nedáme se!
PS: pokud jste nastydlí, obraťte se i k návodům na Koště: Rýma http://koste.unas.cz/?file=clanky&i=60&c=7, Kašel http://koste.unas.cz/?file=clanky&i=61&c=7, Horečka http://koste.unas.cz/?file=clanky&i=62&c=7 a Zvracení http://koste.unas.cz/?file=clanky&i=63&c=7 Co se hodí dalšího, najdete už sami, času bude habaděj! HM
