Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Z uzávěry: hlášení a dobré tipy

Mohla bych psát o tom, jak se žije – žilo v uzavřené oblasti, jenže jsem na polosamotě a navíc, vážení, se nějaký nedouk spletl a na mapce na Seznamu se Ašsko objevilo bez červené, jako bychom k Chebsku nepatřili. Alespoň jsme se smáli, byť nám úsměv tuhne. Možná jsem v minulém příspěvku „Počítejme“ vypadala krvelačně se zmínkou o titulu masového vraha, jenže schránky na parte jsou stále plné. Umírají další a další lidé – a nejen tím, že je únor těžký pro dlouhodobě nemocné. Vždyť  na covid je tolik zemřelých, že vysoko převyšují počty v ostatních okresech, dokonce i v celých krajích!

Už na podzim jsem měla zprávu, že je nemocnice přetížená, že kardiaky nechávají doma, byť dříve v podobném stavu běžně zajeli na pár dní na internu. Litopvala jsem je. Patří k tomu totiž dušnost a strach – a teď je prostě nechali na pokoji, ať to dopadne jakkoliv. Kdo sleduje mé články, ví, že jsem přemýšlela o možnostech rozptýlení a zlepšení duševní pohody lidí v domovech, de facto na samotkách. Nyní mezi čerstvé zprávy patří diskutabilní senzace na Parlamentních listech, protože se, ó ty hrůzo, konaly vánoční trhy. Že se situace zhoršila až po Novém roce, po inkubační době, to je vedlejší. Já trvám na svém, že ta trocha normálna a pohody lidem spíše prospěla. Protože i psychika hraje roli v tom, nakolik vydržíte nebo podlehnete. Koneckonců, byla jsem tam osobně, stáním za celé odpoledne a kus večera několikrát pořádně promrzlá, mluvila přes respirátor nebo štít s lidmi, jsem násobně riziková – a nic. Byla jsem sice kdysi sestrou, ale pomáhat nepůjdu, ještě mám dost rozdělané práce a riskovat život opravdu nechci.

Snad nejzdravější jsou nyní pendleři, stále testovaní – ačkoliv se na ně hází veliká vina. Jenže do Čech stále celou dobu jezdili i němečtí sousedé nakupovat, bez testů, samozřejmě. A my? V rodině mimo nás, tedy v Praze, nakažená dvojice, na Moravě celá tříčlenná rodina a zřejmě ještě kontakty v dalším příbuzenstvu. Ti nejslabší zatím dobrý, ani karanténu neměli. Ale smrt nám pár lidí pokosila od listopadu jak v širší rodině, tak mezi přáteli, o internetových ani nemluvě. Covidová dobrodružství hlásí kdekdo v okolí, včetně chebského starosty a  šéfa místních médií. Na chvíli vypadla místní školka a školní jídelna, která vařila i starým občanům.

Žiji na polosamotě, z blízkých čtyř domů je trvale obydlený pouze jeden, s nikým se nestýkáme, jen vyzvedáváme balíky od GLS nebo DPD. A protože je dům u silnice do města, někdy se zatajeným dechem počítáme majáčky záchranek. Už jich do posledního městečka v Čechách jelo i pět za večer – co jsme si jen stačili všimnout.  Na nějakých 2000 obyvatel až moc, řekla bych. Naopak v pátek byl celkem klidný den, projeli jsme se za Cheb a potkali jen čtyři záchranky! Všechny spěchaly, ale na cestě dlouihé kolem 40 km pořád dobrý.

Zprávám nyní vládne nouzový stav. Strašení lidí, co bude, když nebude. Jenže je tomu naopak: Proč se nemyslí na to, jak budeme následující roky žít, když se dá čekat, že tahle nebo jiná mutace zase vyskočí? Jak se máme přizpůsobit, aby náš svět přiměřeně fungoval, abychom se nemuseli půl roku krčit ustrašeně doma?

Vždyť je to tak jednoduché a logické. Čím více a nesmyslně zakazujete, tím více se lidi bouří. Bohužel i hazarduje. Jenže když papaláši můžou, proč si nedopřát tajnou oslavu i my? Proč hystericky zavírat velké prostory, kde se víc, jak pět lidí najednou, potká jen v případě školní výpravy? Proč zabíjet malé obchody, kam přicházejí lidé sporadicky a vždycky by zvládl někdo další počkat venku, jak je tomu u lékárny nebo pošty? Pokud se už dávno prokázala nákaza především na pracovištích – průmysl, úřady, jakým právem je omezen další život?!

Na závěr si dovolím vložit hrstku rad pro péči o nemocného s covidem, aniž byste se v jednom společném bytě nakazili. Sestavila je pro vás paní Jana Nováková:

JAK SE NENAKAZIT PŘI OŠETŘOVÁNÍ C19 PACIENTA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ
Už 14 dní se starám o mámu s covidem. Ne úplně jednoduchým – vysoké horečky a všechno, co s tím souvisí. A protože podle čerstvého PCR testu jsem nic nechytla, sepsala jsem takový návod, čeho se vyvarovat při domácím ošetřování, aby zůstal alespoň někdo schopný se postarat o marody 😊 Jsou to všechno věci, o kterých jste určitě někdy něco slyšeli, které de facto znáte, ale v praxi je velmi lehké na nějaký detail zapomenout. Tak pro jistotu.
1) Přijměte fakt, že v bytě není možno zachovat sterilní prostředí – nejste špitál s přechodovými komorami, nemáte k dispozici jednorázový overal apod. Taky nemůžete nemocného zavřít v 1 místnosti, protože na WC a do koupelny musí (a taky potřebuje hodně kyslíku). A většina bytů má tahle zařízení jenom jednou. Takže na to jděte obráceně – určete 1 místnost jen pro vás, kterou se budete snažit zachovat co nejčistější. Mj. třeba proto, že v respirátoru se spí fakt blbě 😊
2) RESPIRÁTOR FFP3. Budete ho nosit pořád, 14-16 hodin denně, je proto třeba, aby fakt dobře seděl. Mně se nejlíp osvědčil tenhle český https://eshop.generalpublic.cz/respirator-ffp3-nr-5ks-2/ Jsou jednotlivě balené v zatavené fólii, mají dobře držící nosní pásek, který je navíc zespoda vyměkčen kouskem molitanu, a každý respirátor má v balení malou plastovou sponu, kterou si můžete gumičky stáhnout až za hlavu, takže i na menší obličeje pak sedí výborně (nehledě na to, že z toho tolik nebolí uši).
3) Čistou místnost VŽDYCKY zavírejte. Žádné nastevřené dveře apod. Co nejčastěji větrejte, klidně 6-8x denně. V chladu se stejně lépe spí 😊 V čisté místnosti budete dělat všechno, u čeho nemůžete mít respirátor – jíst, pít, čistit si zuby, uchovávat potraviny, které nemusejí být v chladu (pečivo, ovoce, zelenina… taky musíte něco jíst), spát, psát na compu a volat kamarádům doktorům v 11 večer… Budete zde mít také uloženy věci, které by neměly přijít do styku s viry, např. váš zubní kartáček a pastu.
4) VĚTREJTE CO NEJČASTĚJI. Místnost nemocného alespoň 4x denně na 3-5 minut a ideálně průvanem, klidně do dalších místností bytu. NIKDY ale PRŮVANEM nevětrejte ČISTOU místnost – ze „špinavé“ zóny by se vám tam natáhly viry; a to nechcete. Takže svou čistou místnost větráte pouze otevřeným oknem, ale o to častěji, ostatní části bytu průvanem skrz (když to jde).
5) KDYKOLI půjdete do čisté místnosti, VŽDYCKY SI UMYJTE RUCE (jasně že mýdlem a dlouho). Budete to dělat třeba 30x denně, proto nezapomínejte ani na následné promaštění. Pokaždé.
6) Počítejte s tím, že něco může ulpět i na oblečení a z něj se pak nějakým nevědomým pohybem dostat na ruce a třeba na jídlo. Takže holt střídám 2 sady oblečení (tričko, tepláky, košile) a ty KAŽDÝ DEN MĚNÍM. Stejně tak denně peru i ručníky, utěrky apod.
7) LOŽNÍ PRÁDLO PACIENTA perte alespoň obden. Ani jemu moc neprospívá, když má mít pod nosem poprskanou zavirovanou část peřiny nebo polštáře a znovu to vdechovat…
8) Jakékoli prádlo, které svlečete k vyprání, strkejte hned do pračky, žádný koš na prádlo. Holt nebudete prát pračku až po jejím naplnění, ale poloprázdnou. Důležité je to vyprat co nejdříve. V koupelně bývá poměrně vlhko, virus by na prádle mohl vydržet déle a při přendávání z koše do pračky byste ho zase jenom rozvířili a „vysypali“. Používejte bavlnu, perte alespoň na 60 °C a k prášku přidávejte desinfekci na prádlo (např. Sanytol).
9) DESINFIKUJTE povrchy, kterých se dotýkáte. Já jsem používala osvědčený Chloramin (https://www.schuelke.com/cz-cs/products/chloramin-T.php) v dávkování 30 g prášku na 1 l vody (rukavice nutné!). 2x denně – okolo poledního a večer (ráno netřeba, je čisto z večera). Na co nezapomenout? Kuchyňská deska, úchyty kuchyňských dvířek a spíže, držadlo ledničky, vypínače, ovládací prvky sporáku, kličky oken (větráte v celém bytě!), kliky dveří, WC prkénko, držadlo štětky, dotykové plochy umyvadla a vany, baterie, klávesnice, mobil, TV ovladač (alkoholové ubrousky), futra a radiátory, pokud jste zvyklí se o ně opírat (nebo je nemocný používá coby pomoc při chůzi), podlahy.
10) Máte-li v bytě koberce, NELUXUJTE! Žádný filtr vysavače, ani HEPA filtry, nedokáží zachytit viry (HEPA vychytá částice o minimální velikosti 300 nm, kdežto virus C19 má velikost 80-100 nm). Jejich vysáním je jen rozvíříte a vrátíte zpátky do oběhu (do ovzduší), což nechcete. Prostě nebudete zbytečně šoupat nohama, válet se po zemi a počkáte, až viry vychcípají.
11) NÁDOBÍ skladujte i myjte odděleně. Na jednu hromadu nádobí od nemocného, na druhou vaše. Nejdříve umyjete své nádobí, teprve potom nádobí od nemocného. Stejně tak máte 2 místa na odkapávání (např. odkapávač a utěrku). Při mytí v dřezu nešetřete jarem (teď musí ekologie stranou) – stejně jako mýdlo rozpouští tukový obal viru, bez nějž ta potvora dlouho nepřežije. Takže čím více, tím lépe. Do 2. várky – nádobí po nemocném – přidávám ještě trochu Chloraminu (rukavice nutné!). Myjete-li v myčce, máte to jednodušší, můžete dohromady, ale nastavte teplotu nad 60 °C. Eko programy fakt ne-e.
12) Než půjdete spát, UMYJTE SI VLASY. Přece jen s nemocným strávíte hodně času, hodně virů ulpí na vlasech a nechcete si je přenést na polštář a v noci je vesele vdechovat.
13) Před uvrhnutím do karantény si nakupte dostatečné množství čokolády – budete ji potřebovat 😊
Tak hodně zdaru 😊

Já se k přání připojuji. Držte se!

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama