Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Vodní slasti

Sucho znám od časů, co jsme se přistěhovali do domečku. Máme totiž povrchovou studnu, jen s užitkovou vodou. Hodně tvrdou, železitou. Nejpozději koncem srpna je nutné šetřit a studna se zaplní a dokonce přetéká až v listopadu nebo začátkem prosince.

O vodě pitné mluvit nebudu, to je na jiné povídání. Byli jsme tu první, koho zajímalo složení a už od devadesátého roku jsme investovali do vody čisté a stali se na pár let tak trochu cvoky. Hm, hodně.

Šetření vodou není jednoduché, ale zvyknete si. Hodně jí spotřebuje splachování a praní, mytí je na třetím místě. Ona by se dala odpadní voda z pračky nachytat do kbelíků a používat ke spláchnutí, jenže naše čističková zvířátka by chcípla. Takže jim naopak podstrojujeme použitím staré dešťovky. Voda z praní bílého se použije na namočení tmavého včetně montérek, z máchámí potom na praní, kombinovaná s dešťovkou čistou – to pouští i nečistoty, které ani nevěděly, ža tam jsou. Což dobře znají lidé na chatách. Vodou z pračky se leccos vytře… Fint je hodně, podle možností. Mám ráda výzvy a protože jsme tohle léto neměli moc návštěv, pojala jsem problém spíše jako bojovku.

Do pračky byste například neměli strkat mýdlo, ale některé věci skutečně rády užijí vyvářku v bublajícím hrnci. Proč si pořádnou vyvářku nedopřát s kombinací slunečního bělidla? Ručníky jsou po mýdle dlouho měkké a ssavé. Pokud jsou z bavlny. Ty s příměsí potřebují kúru s vroucí vodou opakovat nebo někomu darovat. Anebo se utírat, rozmazávat po sobě vodu a klít, jak je libo.

Pračka tedy za časů sucha hlavně ždíme a je to pro ni zdravé, ať už peru jakkoliv. Letos jsem si opravdu užila praní jako za starých časů nebo v románech. Tráva se bělením a opakovaným kropením dlouho udržela zelená, takže se mohlo bělit zas. Bylo hodně poučné pracovat s různými materiály a sledovat, jak kvalitní kdysi leccos bylo. Dokonce jsem i vypínala dečky a skřípala zuby, jak běsná je to práce. Kdepak škrobení tím, co se slilo z brambor! Dnes, když dělám cmundy čili bramboráky, bílý škrob se pod bramborovou strouhaninou neusadí ani náhodou. Takže kupovaný, v tom je dnešní škrobení jednodušší.

Dlouho teď bělit nebudu, i když mi do sbírky přibyl další staletý kryt na postranici a další na komodu. Je podzim. Třebaže mi chce ještě nadělit teplo, abych konečně zryla zahradu. Neplecha s variacemi na Staré bělidlo je pro letošek ukončena.

Nastal další den jásotu nad civilizační vymožeností. Opět napršelo! Pračka si vrní! Studna se plní, ale protože je dešťovka nádherně čistá, vymáchalo se v ní (nalito kbelíky) všechno naprosto báječně. Ona existuje radost z „hospodyňské“ práce, ne, že ne. Ručníky, vysvobozené z ukládacího pytle, jsou po projití deštěm se sněhem (další vymáchání) usušené a voňavé líp, než by svedla chemie. Že zase čtrnáct dní nepoprší? Cha, to se zvládne, nachytáno máme dost.

Štrapáce s taháním kbelíků na chvíli pominula, ale ke psaní mne nakopla hlavně dnešní zprávička o amerických vědcích a bakteriích v nemocničním prádle. Já o suchu chtěla psát dřív, ale teď jsem si to vážně nemohla odpustit! Jak jsem výše zmínila, zparchantělé napodobeniny klasických materiálů prostě slouží jen tak naoko. Umělina je všude. Jestli tedy vědcové někde vrtí hlavou, že šedesátka mikroby nezabije ani s pomocí chemie, dostáváme opět k některému jádru pudla. průmyslové pračky vyvářku zvládnou, jenže je ta pračka zasekaná na celý cyklus dlouho. Vyvářka, samozřejmě, leccos zničí. Chemie, která u průmyslové pračky ušetří jakoby čas, když jí stačí nízká teplota, otráví vodu, co jde potom do řek a moří. Navíc, jak vidno, se v tom prádle mikrobi spokojeně peleší, protože ani žehlení není dost patřičné. Sterilizace žehlením je možná, pokud je žehlička na stupni pro len a bavlnu, tedy velmi horká. A co se týče chemie, z odfláknutého praní si neodnesete jen hnusné infekce, ale také ekzémy a svrab. Což je noční můra rodin, vítajících své milé hned z „našich“ dvou míst, o nichž vím, že se jim tyhle potíže pacientů úporně vracejí.

Věřte mi nebo ne, ale třeba kombinace používání babkovských čistě bavlněných kalhotek, vyvářky a žehlení může vyléčit výtoky z ženských orgánů. Když nejsou bavlněné kalhotky, tak prosím, aspoň ten čtvereček mějte a přežehlete.  Před třiceti roky jsem dělala osvětové přednášky na tohle téma a pár vyléčených ženských na kontě mám. Jojo, ta mladá léta… Dnes je svět poněkud přiblblý a jen zírá na tradiční principy, objevuje Ameriku a někdy rovnou kolo.

Jen si často připomínám, že tvrdý výcvik z mladých let, kdy jsme šetřili a museli zvládat nedostatek vody hůř, než teď, se ještě bude hodit. Nejenom tady, nejenom nám. Každá forma našeho pohodlí má své meze a příroda se s námi očividně párat nehodlá. Zrovna tu funí vichřice a může vypnout proud, tak jako jinde. Na to moc fíglů není, přiznávám. Jdu si radši dopřát sprchu, dlouhou a skvělou.

Třeba mne přitom konečně napadne, jak uzavřít tu povídku, co má zítra uzávěrku a já se místo psaní furt patlala s praním a drbáním baráku, sakra.

 

 

 

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama