Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Rýma

Vážení přátelé,

protože se zatím nepodařilo převést blog Koště s texty na novou doménu, potýkala jsem se s dotazy čtenářů, kdy si mohou opět nalistovat mé rady. Zároveň se  v tuto dobu objevují potíže nejen covidové, tedy klasicky usmrkané a kašlající děti i dospělí, běžné respirační nemoci. Však je po jaru i podzim velmi oblíbený u alergiků. Zájem  a vzpomínky lidí na soubor jednoduchých prostředků vzbudil zároveň  i předchozí článek „Šetření“.  Využívám těchto ohlasů a rovnou aktualizuji rady a doporučení, které pomáhají už čtrnáct let.

Doporučené rady se úmyslně co nejvíc vyhýbají obchodním názvům a složení medikamentů. Každý snáší něco jiného a tím se musí řídit v první řadě. Uvedené postupy mohou být ( a bývají ) používány zároveň s léky.

Rýma.

Nemoc, která je považovaná za nejlehčí, ale pouze do chvíle, kdy ji už neodbudeme pouhým vysmrknutím. Jakmile bolí hlava, ztěžkne žaludek, vyskočí horečka, je zle. Než člověku dojde, že má rýmu, zakusí třeba „migrény“ jako pes. Přitom stačí dost málo. I když si myslím, že jsem v teple (třeba běhám po budově v létě naboso nebo zcela bosky),  ponožky bývají i tehdy skvělá věc. Rýmu, která způsobuje bolest hlavy, už potřebujeme léčit, protože leze do dutin. A tam odtud ji dostat, to je  kumšt!

Jak zavčasu zjistit, že mám rýmu, když nesmrkám? Otevřete před zrcadlem pusu a vyplázněte jazyk. Pokud vidíte vzadu v krku hlenovité provazce, máte rýmu. Právě tu „zadní“, co ráda zlobí v žaludku. Mnohým jako prevence rýmy pomáhají výplachy nosu konvičkou. Já na to nenašla odvahu, ale v okolí to funguje. Netrpíte tím? To lze i závidět. Vliv má opakované krátké přecházení z chladu do tepla (nákupy, úřady, služby), klimatizace a průvan (také auta, autobusy, metro…), zpocení z jakékoliv příčiny a následné prochladnutí třeba jen obličeje. Takový závan studena v autobusu už leckoho poznamenal bolestí hlavy (rýma), krku (zastydnutí a strnutí svalů) beder (když se ve spaní sesunete na sedačce a ofoukne vás to tam).  O lícních nervech ani nemluvě. Takhle nastydnete i v létě. A přitom stačí třeba lehký šál kolem krku a ještě to může vypadat elegantně. Je krásné jezdit s otevřeným okénkem, nastavovat větru tvář, ale ne každý to ve zdraví zvládne. Prostě počítejte s tím, že každá taková radost nese rizika a musí se nějak kompenzovat.

Pro začátek stačí zavést pravidlo, že kdykoliv přijdu zvenčí, tedy z chladu, postavím na horký nápoj, nejlépe na čaj. Dítka lze oblafnout – pardon, nalákat- čerstvě uvařeným kompotem (třeba nakrájet stará jablka, zmražené ovoce, pouze přejdou varem a dost) nebo alespoň šťávou z něj. Možná se někdo pamatuje, že z oloupaných jablek býval štrůdl a ze slupky teplý čaj.  Už předškoláci by měli umět posedět u teplého nápoje a dopít ho. Pít lze i mírně osolený, případně lehce okořeněný  vývar.  Tedy, pokud ho máte hotový – nebo odebrat tekutinu z domácí polévky, když se nechcete moc zasytit.  Vývar vždycky pohladí bříško. Dobře, tak aspoň pytlíkovka, víc naředěná, když je tam glutamát a hora soli… Než se to připraví, koukám být v suchu. Žádné promáčené ponožky, rukávy, zmáčené (propocené) vlasy. Už u rýmy platí, že se má úmyslně  pít mnohem víc tekutin, než je člověk běžně zvyklý. Pokud vyznáváte grog a svařák,  i tyto nápoje by mělo posléze doplnit pití vody, aby si ledviny oddechly. Proč pořád myslet na přiměřené zavodnění? Protože pokud vás má znenadání chytnout blinkavka nebo horečka, tělo se s tím vypořádá snadněji, když je průběžně dobře zavodňované. Může vám tedy být blbě jak malému psovi, ale pořád je vám při zavodnění o několik řádů líp, než pokud byste  byli vysušení jak tresta. Víte, že se běžně vyučovalo třeba u prodavaček, že nemají v práci nic pít, aby nemusely odbíhat? Poté se to doporučovalo pokladním v marketech… Já osobně nad letitými migrénami vyzrála jednoduše tím, že k snídani vypiju velký hrnek čaje (250 ml) a během dopoledne ještě alespoň půl litru čaje nebo vody. Jak jsem zavedla režim, jsem v pohodě – i přes klimaktérium.

Bolest hlavy z rýmy rozpoznáme od migrény tím, že když si na hlavu vezmeme (i v bytě)  čelenku, hlava se umoudří. Pokud jde o čelenky pevnější, stahující kvůli gumičkám (sportovní celoroční), ty pomohou v obou případech a na příčinu jasně neukážou. Tady totiž zafunguje ono stlačení. Nevadí, hlavně, když hlavička nebolí.  Také jednoduché kápnutí  kapek do nosu může zoufalcům ukázat cestu. Na migrénu nepůsobí, od rýmy poněkud uleví. Nemusíte plácat velké peníze za značkové produkty, postačí cosi, jako býval Pinosol – lékárníci poradi.

Taktéž  se říká, že na obě příčiny bolesti hlavy, i na  migrenózní, může zabrat takzvané živočišné teplo. V tom mají ženy nepřekonatelnou výhodu, pánové k tomuto účelu potřebují být velice fit. Takže většinou mají smůlu. Bohužel ne všem dámám pomilování pomůže, u stavů  silné chronické bolesti hlavy to prostě nejde. A pokud se rozjela potíž se „zastydlou“ rýmou až k nevolnosti, tak také ne-e. Takže jen u lehčích průběhů anebo jako prevence. Velice příjemná…

Pokud se potíže s rýmou dostaví u pánů, lze zkombinovat teplo a užitek poskytnutím možnosti ručně umýt horu nádobí v lavóru s horkou vodou. Pro někoho je to kombinace až hrůzná, ale tím líp, ještě se onou příšernou představou dopředu báječně zpotí. Což samozřejmě můžou dělat i dámy, ale touto procedurou žádnou z nich neohromím, jistě ji dávno objevily samy. Od legrácek radši přejdu k „vážnějším“ postupům.

Ano, rýma neléčená trvá týden, zatímco léčená sedm dní.  Nejlepší je opravdu prevence. Hádejte třikrát, proč si naši předkové namáčeli nohy do kbelíku s horkou vodou. Vyvolá se tím něco jako umělá „horečka“. Pravidlem je působení vody, kterou na nohou vnímám jako hodně teplou, zhruba 20 minut (což znamená přilití další horké vody), potom hned fusekle, teple obléct nebo zalézt do pelíšku. Odborně se tomu říká diferencované teplo. (Tím je i to mytí nádobí.) Kombinovává se s infrazářičem, zacíleným na čelo, krk nebo hrudník, podle zlobivých míst (také u průdušek a podobně). Já mám lepší zkušenosti se samotným diferencovaným teplem. Má-li totiž být  tohle účinné, musí se organismus vzpamatovat z přehřátí hlavy  pozvolna, tedy žádné vyběhnutí do přírody, otevírání návštěvám a běhání na balkón. I uvnitř bytu se po proceduře musí hlava, krk nebo hruď na chvíli zabalit do šátku (svetru, deky) a celý jedinec nasměrovat nejlíp do duchen. Stejně je tak půlhodiny nejmíň nepoužitelný pro cokoliv, takové prohřátí způsobuje ospalost.  Infrazářič má účinek, podobný klasickému napařování obličeje nad lavorem, kdy trpitel drží hlavu skloněnou a překrytou osuškou v jakémsi mučícím stanu. Doba kolem deseti minut ozáření nejméně, často se kombinuje s dalším trápením nebohých. Když se k tomu vypije horký čaj, je to ještě lepší. Někomu stačí jedno trápeníčko, někomu prospěje opakování, u problémů s vlekoucími se záněty vedlejších dutin a bronchitid se doporučuje i 3x denně, i čtrnáct dní.  Ale pozor, maximálně u lehce zvýšené teploty, nikdy to nezkoušejte při horečce! Takže 37,9°C a dál ne. Infrazářič to samé.

Dáme prášek? To je na vás, lidi hodně věří na zázračné pilulky. Co mne se týče, do prevence mého rozvinutého „velkého špatného“ patří také občasné užití acylpyrinu po prochladnutí, který bývá často i v některých rozpustných nápojích. Mně stačí 1/4-1/2 tablety. Má různý účinek. Vlažnou vodou je nutné prášek hodně zapít na uvolnění dutin, naopak teplým nápojem pro dobré vypocení.

Organismus prohřeje také zázvorový nápoj („čaj“), klidně s medem a citronem, hodně svědčí žaludku, ale pozor, ne těsně před spaním, může zvyšovat tlak a a to ruší při usínání. Výborné jsou bylinky, také v různých směsových čajích při nachlazení a na průdušky. Já si nemohla vynachválit čaj z Jemči s názvem „Něco na mne leze“, ale teď po něm dost marně pátrám.  Pokud zjistím, že bude zle, že mám těžký žaludek a v krku doslova hlenové provazce, utíkám pro klasickou coca-colu s cukrem (umělé sladidlo jen přitíží žaludku). Dokud mi není na zvracení, zažehnám malér několika doušky. Je to taková směska kyselin, že rozpouští hleny líp, než zázvor. Pokud je pozdě a již se spustilo zvracení – na to dětem stačí pár hodin, kdy si potíží při hře nevšimnou – tak odlít colu do sklenice, vychladit, vymíchat bubliny a po lžičce. Ta se částečně může vstřebat už cestou, cukr dodá energii, chlad se stane vnitřním obkladem žaludku. Kyseliny, co dokážou vyčistit i potrubí, začnou pracovat. Po pěti minutách další a tak po dvou třech lžičkách doušek, potom dva… A po půlce sklenky je klid. Nebojte se uplatnit u dětí, naopak u nich se to začalo doporučovat nejdřív.

A další radosti? Nemusíte o rýmě vědět a už začne cosi zlobit. Třeba takové píchání v uchu. Když se vyskytuje rýma, není pro hleny problém dostat se do Eustachovy trubice a začít tam dráždit, co to dá. Hlavně děti mají vchod z nosohltanu hodně otevřený. Přestane normální vyrovnávání vnitřních tlaků v uchu a začne to bolet. No a ze strany druhé, zevním zvukovodem, občas vítr k rozladění a vnitřní nepohodě přispěje studeným zafičením. Proto se odjakživa nosily šátky nebo alespoň klapky na uši. Také existovaly špuntíky, když dáma nosí klobouček, aby ho nemusela narážet na uši jako hučku. Pozor na vatu, ta nadělá problémy. Pokud jinak nedáte, tak jen lehce, aby se dala vytáhnout anebo nedráždila zvukovod. Jsou to vlákna, tudíž zlobí na sliznici (na každé sliznici, milé dámy!). Dneska jsme alergičtí na leccos a také si už hodně  šikulů vatu do ucha zarvalo tak šikovně, že měl doktor co tahat. Nebo zapomněli, přidávali další a další a s „hluchotou“ zažili posléze hodně problémů. I letitých, ze své praxe znám dokonce dva lidi, co měli hluchotu „úplnou“, ale když je lékař líp prohlédl a znal své pappenheimské, prastarý špunt nechal odmáčet, vytáhl – a zázrak! Sluch se seniorovi obnovil!

Když se střední ucho rozhodne doputovat až k zánětu, užijí si dětičky mimo píchání uvnitř ucha také celkovou bolest hlavy a horečku jako hrom. Kupodivu tady existuje docela jednoduchá první pomoc. Nemusíme nechat nikoho trpět. Stačí na hadřík nalít trochu Alpy Francovky a obklad přitisknout na ucho. Výborně se hodí látková plena. Složí se do pruhu, nakape na konce (nebo přehnuté konce podle velikosti trpitelovy hlavy) a položí přes hlavu jako jakási sluchátka. Velký šátek, kterému pod bradou překřížíme cípy a uvážeme vzadu, takový obklad udrží na místě i přes noc. A pozor, pomůže to i dospělému, co frajeřil na studeném větru! Pokud k tomu budete cucat mentolové nebo eukalyptové bonbóny, Hašlerky a podobně, také si pomůžete – polykání vyrovnává tlak v uchu (proto se rozdávaly bonbóny v letadlech). Přímo do ucha nikdy nekapte a nestrkejte nic, co vám nenařídil nebo nedoporučil lékař! Lidi si doporučují leccos, i česnek proti bolesti zubu. Tak radši NE! Výhody francovkového obkladu: Pocit ochlazení a přitom zklidnění podrážděné tkáně. Takže velmi rychlé odstranění nejkrutější bolesti a čas na cestu k lékaři, která může být dokonce odložena (pokud se celkový stav zlepšuje) až na ráno. Dovezeno z rodné vísky Jury Jánošíka, kde měli k doktorovi vždycky daleko. Vyzkoušeno v rodině i okolí, fungovalo i při velké nosní mandli.

Jedinci, nakládající se do vany s horkou vodou, si také dvakrát nepomůžou, pokud začnou po koupeli poletovat po bytě s pocitem, co ještě honem stihnou, než se uklidí do pelechu nebo pod deku k televizi. Na chvilku jim totiž otrne. Jen hezky zalezte co nejrychleji, buďte na sebe hodní! Pouze v parných dnech, kdy se pánové z jakýchsi strašně důležitých státotvorných důvodů potřebují třeba v horké Africe nacpat do smokingu, předchozí rozehřátí organismu zbrzdí pocení. I v tom smokingu je totiž potom nějakou dobu snesitelněji, než v horké vodě. Nevěříte? Jde o běžné doporučení mezi diplomaty.

Pokud se rozpaření má týkat krásy (vždyť žena dokáže být nejsvěžejší právě hodinu po takové ne moc dlouhé koupeli), musí se použít na závěr prudké ochlazení studenou sprchou. A dále nastoupí běžná ochrana před zbytečným prochladnutím. Následné svůdně vlahé pohledy krásek, uznávám, něco do sebe opravdu mají. Do týrání horkem, vodou a párou patří i sauna, která má dokonce tu výhodu, že otužuje a činí nás odolnými.

Ještě malinká rada stravovací: V časech chřipek a bronchitid berme rýmu jako varování organismu, že hodlá být nějaký náchylnější ke zlobení. Dokud nám tedy chutná a žaludek nezlobí, dáváme si česnekové bašty, jablka, drožďovou pomazánku, med, kysané zelí, mléčně kysanou zeleninu, zkrátka přírodní vitamínové bomby, co to dá.  Hvězdné jsou česnečky a zelňačky, nyní i phó. Zázračné pilulky nejsou všechno a ani soubory umělohmotných vitamínů nás nespasí – vždyť ty  pilulkové naše tělo využije v nouzi a jenom z části. Zbytek vyloučí a když se tím sajrajtem živíme moc pilně, zvedá se hladina účinnosti. Po čase musíme tělo nadopovat mnohem větší dávkou, aby si vzalo aspoň to, co na začátku. Kdo ovšem chce za každou cenu věřit reklamám a bobulkám, samozřejmě jeho věc. Nezapomínejte přitom, že se umělé vitamíny rvou do potravin, aby byly „zdravější“, takže si tu laťku můžete zvedat i skoro nevědomky.

Kontrolní otázka: Proč hvězdy v amerických filmech vídáme doma běhat v tlustých ponožkách? Proč lezou v ponožkách i do postele?

Odpověď: Nejsou hloupé. Nikde se po světě tolik netopí do našich vnitřních „trenýrkových“ teplot a tím pádem jsou lidé oblečenější, hlavně u podlahy. Jinde je totiž dávno zvykem starat se o své zdraví a pokud  člověk potřebuje být fit a výkonný, nechce, aby ho bolela hlava.

 

P.S. Rady v článku „Šetření“ jsou opět aktualizované.

 

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama