Začal nám šrumec kolem mladého nadějného politika, který se čerstvě rozhodl, že už politikem nebude. Radši. Deník N si mohu koupit jen ve městě 35 km daleko, předplatné nechci, kupuji ho náhodně a elektronické čtení mne nebaví. Ne u tak důkladných článků a ani kvůli délkám textu. Naopak papír má pro mne výhodu „takypodpory“ Deníku, navíc ho mohu předávat dál, kde je čten několika dalšími lidmi. Těmi, kdo by nehledali ojedinělou prodejnu tisku – nebo ani nemohou. Takže jsem přímý zdroj v ruce neměla, avšak alespoň podcast leccos osvětlil.
Mnozí se diví, že bouře práskla dost těsně před volbami. Právě v podcastu k reportáži jsem se dozvěděla o dost podrobné a zdlouhavé práci s poškozenými, byla to piplačka. Dále se mi na FB objevilo, že by jim kauzu někdo mohl vyfouknout a tak museli jednat rychle. Takže ono to nějakou souvislost mít bude – zřejmě tím, jak hrozilo nebezpečí onoho vyfouknutí tématu. Někomu se mohl článek hodit právě kvůli volbám a zde nezbylo, než si uhájit prvenství.
Kauza mne obrací především k naší žurnalistice, k podstatě její kvality a smyslu práce. Pokud se o chování tohoto poslance vědělo už minimálně od roku 2015 a bylo veřejným tajemstvím na právnické fakultě (!), jak je možné takto dlouhé mlčení? Pokud víceméně veřejně (v kroužku náhodné party) prezentoval své soukromé názory alfasamce na ženy, proč se toho nikdo nechytl ani v rámci MeeToo poryvů? Vždyť se tehdy vyjadřoval oficiálně v takovém rozporu, stavěl se pln porozumění a soucitu za oběti?
Nejde tu přece pouze o to, že zamával životy dívek a mladých žen. Jde o DOBU, kdy mohl beztrestně uspokojovat své potřeby tak, že použil jejich těla jako pouhé předměty, co nemají nárok mluvit do věci, kterou si páníček žádá. Dokonce je tomu tak, že časové období nejméně šesti let pomáhalo zatemnit náhled na jeho činy a jejich skutečné zařazení a dopady. Stal se nám za tu dobu až nadčlověkem, mezi jiným vypěstovaným právě díky tichému souhlasu médií.
Má titul JUDr. a naprosto netuší, čeho se dopouštěl?! Nyní se tedy omlouvá, to se tak dělá, jde o klasickou nutnost postupu. Co taky jiného, že.
Víc, než senzacechtivost nebo vyvracení výpovědí, odmítání s tím, že dotyčné měly vše hlásit a ne s tím vylézat až teď, mi pořád z debat vyskakuje SOUHLASÍCÍ pánská společnost. Mezi studenty ve víceméně soukromí se nikdo neozval, když se bavili výroky, srážejícími ženy. Pro novináře to nebyla dostatečně cool kauza, protože šlo o nějaké holky. Naopak dál pěstovali obraz a ikonu mladého moudrého pokrokového. jak je to možné? Není tu přece jenom Deník N, léta tu pracují různí kvalitní novináři v několika kvalitních a kritických médiích – kam se poděli? Proč ani výborné ženy s brkem a klávesnicí ani nešpitly?! Opravdu to všechny zcela míjelo? Šest roků?!
Díky nim tím pádem ON MOHL. Leccos.
Stal se ikonou, jenže pouze toho, k čemu lze být vypěstován bez jakékoliv kritiky a včasného přistřihnutí křidélek.
