Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Pro a proti

A kruci, vylítlo ze mne. Stačila dnešní zpráva z Klatovska o muži, který se v pátek oběsil poté, co jemu a jeho přítelkyni na sklonku loňského roku odebrali děti.

V 17 hodin a 3 minuty tuto zprávu Novinky stáhly po cca 6 hodinách z přední stránky a chvilku trvalo, než jsem ji zase našla, zřejmě jsem hledala v jakémsi mezičase. V 17.05 už byla zasunutá mezi dalšími starými domácími zprávami, už měla přes 600 diskuzních příspěvků. Takže tohle neodstranil redaktor, kterému se dostalo nových zpráv nebo doporučení.

Co se stalo? Logopedka při druhém sezení s pětiletou holčičkou dostala podezření, že je dítě sexuálně zneužíívané, věc nahlásila a děti byly velmi rychle z rodiny odebrány. Všichni, kdo rodinu znali, se prý diví – dětská lékařka, škola, místní sociálky. Přesto tlak pochyb a podezření byl takový, že ho muž neunesl a v době, kdy se policie opatrně (prý) vyjadřuje, jako že to byl planý poplach, si vzal život.

Nečetla jsem tu diskuzi ani z poloviny, ale je jasné, že ji rozděluje názor na oprávněnost toho či onoho postoje, zásahu. Cosi o problematice vím a proto si dovolím OBECNĚ dát několik argumentů k úvaze.

Reklama
  • Víme vlastně houbeles o tom, k čemu došlo, jak kdo postupoval. Ve zprávě je mnoho „prý“. Zemřel však člověk, to je jisté. Děti jsou odebrány z rodiny a zatím se zřejmě ještě nevrátily k matce, po otci se jim prý stýská.
  • Jakákoliv vnější zachovalost a slušnost rodiny nevylučuje ani domácí násilí ani zločiny proti dítěti.
  • Jakékoliv podobné nařčení muže jej těžce postihuje společensky i psychicky, nevinného traumatizuje na celé roky.
  • Známe dokonce smyšlené útoky dospělých, kteří cíleně hodlají zničit „skrze dítě“ muže ve svém hledáčku a dopady je nezajímají. Zvláště ženy jsou úžasné v zadupávání.
  • Osoby, které se častěji setkávají s oběťmi, mohou k podezřelým projevům přiřadit i náhodné „souhry náhod“, ne nadarmo se v diskuzi vzpomínaly různé filmy s touto tématikou a nevinným člověkem, který takové souhry odnesl.
  • Mnohé oběti mají do konce života silně vyvinutý čich na některé příznaky, ovšem neomylné nejsou ani ony.
  • Dosavadní komunita je schopná dotyčného a celou rodinu ze svého středu vyloučit i proto, že jim křivdila.
  • Často nejvíc křičí a organizují šikanu kolem postižených ti, na které se ještě nepřišlo – i když jejich máslo na hlavě může mít jinou značku.
  • Existuje postup, který je jedinečný a neopakovatelný pro důkazní řízení, v podstatě ihned rozhodne o nutnosti trestního stíhání nebo o omylu, ale nesmí být zmařen postupem, jaký se mu podobá a neprovede ho ten správný orgán. V takovém případě by děti nebyly vůbec odebrány. (V tom je háček oněch „prý“. Někdo postupoval jinak nebo to bylo vyhodnoceno špatně, sporně? Což se dozvíme až za dlouho, jestli vůbec. Jedná se přece o děti.)

Zažila jsem už v praxi různé postupy a přístupy, včetně falešných obvinění, podivuhodných postupů soudů, rázných správných pomocí dětem a také jejich úlev od týrání. Mám tedy pocit, že dovedu trochu zůstat nad věcí. Tedy pouze dokud není nutné vyslovit názor na trestný čin samý.

Je totiž neuvěřitelné, kolik sexuálních fantazií a násilností dokážou muži v každé vrstvě společnosti a po mnoho let v té naší, už z dob poválečných a hodně v normalizačních, realizovat na dětech svých nebo svých dalších partnerek. Považuji to za jeden z nejhorších zločinů, protože dětem bortí jejich celý svět, jejich budoucnost, vztah k sobě samým, k lidem, k vlastním dětem, k nám ostatním. Nepřivolávejte jim na omluvu pedofilii, tohle pedofilové nedělají! Tohle dělají lidi (a vlastně nejen muži) frustrovaní, slaboši, lidi potřební pocitů nadvlády a moci. Jednoduše hajzlové. 

S tímhle svým označením čekám vždy až na další zprávy. Právě proto, že se kolem mne hroutili lidé nevinní, o kterých jsem věděla bezpečně, že je pravda jinde. A víte co jim pomohlo? Okolí. Lidé, kteří dokázali říct, že počkají na výsledek a věří v nevinu. Farář, který se s člověkem pomodlil a pozval ho na další mši, kde nedovolil ostrakizaci. Návštěva člověka, který se sám z podobného maléru dostal, skoro zázrakem, a poradil: Bojuj a věř.  A také to, že se kousíček po kousíčku začal z propastí zoufalství vynořovat ten zázrak jejich.

Možná se toho zázraku jeden muž nedočkal. Možná zůstal naprosto sám. Možná proto, abychom se dnes i zítra kolem sebe rozhlíželi s tím, že na soudy je i po „zaručených zprávách“ bez soudů a dokonce i bez odvolání „vejš“ příliš brzy. Někdy dokonce i po nich, tomu věřte.

Přesto bychom neměli schválně zavírat oči před jednoznačnými indiciemi. Jsme povinni chránit ty bezbranné kolem sebe.

Vítejte v našem schizofrenním světě, kde jde všem zúčastněným o životy.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama