Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Přežije, zatím

V polovině září jsem napsala smutný i naštvaný článek o hrozícím konci literárního časopisu XB-1 (https://mudrova.blog.respekt.cz/popravit-protoze-zije/), protože se tento časopis nevešel do rubrik těch, co mohli dostat pomoc od ministerstva kultury. Jednoduše – nikdy nic nežádal a proto  údajně neměl nárok. Odkaz jsem poslala panu ministrovi písemně i na jeho stránkách. Odpověděl mi jeho náměstek – jak vidíte, nikoliv kvůli možné okamžité pomoci, ale odkázal na žádost pro rok 2021.

Žádala jsem také tehdy pana ministra, zda by nepřehodnotili kritéria – právě kvůli všem, kdo dosud dotace nečerpali, kdo dokázal žít a nyní je likvidován bez vlastního zavinění. Není tu přece jen XB-1, ale různé další projekty. O tom, že tu zdárně funguje třeba Obec spisovatelů s velmi akčními krajskými středisky, ani nemluvě. V tomto ohledu nic, ticho po pěšině. Časopis tedy musel přežít do dalšího roku, se zaťatými zuby. Slíbila jsem si, že pokud se jakékoliv ledy hnou, tuto kauzu před koncem roku uzavřu, nejraději s chválou pana ministra.

Takže bez chvály. Přesto mohu tuto část dobrodružství svým čtenářům alespoň trochu završit.

O dotaci zažádáno je, ale že bude mít, koho ještě podpořit, je pouze zásluhou spousty lidí. Konkrétně 222 lidí přispělo na Hit Hitu během několika dní tak, že bylo dosaženo 111 % částky, o niž šéfredaktor Vlado Ríša požádal. Jestli i někdo z ministerstva kultury, to vážně netuším, ale zprávu o sbírce jsem s odkazem panu ministrovi zaslala.

Od září se odehrála spousta věcí. Z odběratelky a čtenářky časopisu jsem postoupila k zaučení se redaktorské práci. Od ledna, pokud Pánbu dá, budu pracovat jako redaktorka. Nyní již jednám s lidmi, kteří přispívají recenzemi, ilustracemi, žebříčky, povídkami, prostě vším až po korektury. Rozhodně to není čajíček a s pokorou plavu spíš čubičku než kraula. Co mne však podepřelo v různých nejistotách a nevírách, je až neuvěřitelná soudržnost. Ohromilo a stále mne ohromuje to nadšení lidí, srdcařů, co bez zasloužených odměn přispívají číslo po číslu, posílají své povídky, neremcají (až na promile), když je mají upravit. Jsou všichni skvělí a snaží se pomáhat, jak to jen jde.

A to je báječná zpráva pro tyto dny a pro další rok nejméně. Čtenáři a spolupracovníci redakce, všichni jsme na jedné lodi a naše vůle napíná její plachty, aby měsíc co měsíc šťastně doplula do přístavu. Děkuji za to, že u toho dění tak blízko jsem. A velice děkuji končícímu zástupci šéfredaktora, panu Jaroslavu Jiranovi za cenné rady, materiály a provázení. Protože, jak jste jistě porozuměli, na takto vysokou metu bych si v životě sama netroufla pohlížet – a ještě se budu muset hodně učit!

Přeji všem klidné dny a především pevné zdraví. A také chuť číst a dozvídat se zajímavé informace, poznávat nové povídky naše i zahraniční, nejlépe právě při listování časopisu XB-1!

Reklama