Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Prasátka a vlnobití

Zažíváme vlny, které jakoby se vracejí. Vlastně ten příměr vln není tak špatný, protože z moře našich životů se zvedají znovu a znovu. A podle toho, jak zavane vítr, zvednou se ode dna více a vezmou s sebou i něco, co bylo právě hluboko, kdesi u dna, a již dávno odložené. Najednou se nám objeví na hřbetu pěny a zase na očích. A sbíhají se, mršky, proto neodolávám a zmíním je, čas od času, i tady.

Stále nekončí vynikající provokace  internetových pedofilů. Jdou k soudu, nyní se strhla diskuze ohledně triček s drsnými citáty útočníků. K tomu se připojily příběhy žen, kterým kdosi poslal foto svého penisu. Nikdy jsem tuto přízemní potřebu chlubit se nářadíčkem nechápala, ale dotyční zřejmě nic jiného k osobní prezentaci nemají. Není to ale nic nového, někdy před patnácti lety kamarádka zkusila seznamku s muži 50+ a zírala na vystavené fotografie naprosto šokovaná. Že by dosud utajovaný hlavní životní zájem mužského světa? Přestávám se divit realitě.

V těchto dnech mne navíc podhrábl výzkum toho, jak se cítí medičky a lékařky, posílané k plotně a do zbouchnutí. O světě vědeckém jsem si nikdy nedělala iluze.  Tedy ohledně toho, nakolik se kdo cítí být nadřazený druhým a nakolik potřebuje shazovat člověka, jehož inteligence a pracovitosti se bojí. Už TGM prosadil do ústavy rovnost mužů a žen a jeho nástupce Beneš, ať byl jinak jakkoliv chybující, emancipaci žen podporoval. Pravda, co bylo navenek, zřejmě neodpovídalo příliš soukromí. Jeho manželka si změnila jméno, aby se mu jejím původním nepřipomínal milostný neúspěch z mládí. Byla to jen jediná bradavička na legendárním vztahu?

Zcela čerstvě se probírá případ muže, který k sexuálnímu vzrušení potřeboval svou dcerku, nejméně již jako půlroční mimino, a přibral ještě holčičku společné kamarádky. Nudící se muži, zvláště pokud mohou okoušet zakázané ovoce, jsou zvláště nebezpeční. Pedofil, puzený přímo k sexu, má za povinnost léčit se, aby neohrožoval. Marná sláva, vytanulo mi přitom video se snad sedmiletou nevěstou, plačící před svatbou, včetně FŮŮJ! komentářů. tehdy jsem podotkla, že za tohle nemůže islám, ale prachy. Rodiče po svatební noci dostanou velký obolus podle spokojenosti dotyčného. On totiž i Prorok počkal, až jeho nevěsta dospěje. Což prokazatelně mnozí ženichové jaksi nezvládají – médii proběhla i smrt znásilněné malé nevěsty, což proběhlo na popud a snad i za asistence laskavé tchýně, hned po obřadu. Míním, že pokud tu budou matky lhostejně  nechávat děti k sexuálním hrátkám, máme si nejdřív pořádně zametat na vlastních dvorcích.

Ráda vidím  tatínky, kteří normálně berou děti do náruče, vyrazí s dalšími a s kočárky, přežijou i přebalování. Vídám páry každého věku, jak se drží za ruce, někdy letmo líbnou. Okolí jihne, všichni nebo většina by si přáli tohle mít. Jenže právě teď se objevují statistiky s dopady jarní izolace – vzrostly útoky těch, kdo jsou ve vztahu silnější. Fyzicky silnější muži a jejich rány převládají, své si ale užili i muži, kteří ustupují trapičkám. Vždycky se říkalo, že v páru má jeden rád víc. Co to přesně znamená? Závislost, slušnost, zodpovědnost? Smířlivost s chybami toho druhého? Potřeba zůstat v rodině, i když má nějaké mouchy? A co napovídá krutost mezi generacemi? Je tam vždy vyčerpání, jak jsem psala v Hroucení Atlantů? Mezi klientkami jsem měla starou paní, kterou opilý syn ponižoval, až se o tom příčí psát. Pečovat nemusel, dělala mu služku a tak.

Protože láska je stav, vypěstovaný až po letech. Nikoliv rauš zamilovanosti. Kdepak, celá desetiletí vzájemnosti to jsou. S úlety a chybami, pochopením a zastáním. Společnou výchovou dětí – protože v rámci vývoje a zrání oněch potvůrek si musíte leckdy chránit navzájem záda jako mušketýři. Potřebujete se opírat a držet, chránit před maléry zvenčí. Jenže tohle se také člověk musí učit,  přistoupit na to, že vztah není vlastnictví a panování. Člověkem míním jak muže, tak ženu, protože odlišní a podobní zároveň si nejsme pouhou náhodou. Jsme si rovni a pokud se dobře doplňujeme, záměr přírody se podařil, našli jsme se. Pokud to drhne, záleží na třecích plochách, na tom, jak kdo ještě potřebuje vyzrát a zmoudřet. Vztah s rodiči potom odpovídá tomu, jaké základy jsou položeny a nakolik se mu kdo podřídí.

Zřetelně se ukazuje, že máme, v čem se měnit, o čem přemýšlet. Hrubost a násilí, klanění se vlastní sexualitě (a penisu jakožto potvrzení na svou nadřazenost a pýchu), vypočítavost a pozvedání si sebevědomí na úkor druhých sráží tu naši takzvanou civilizovanost kamsi pod šimpanze. Ať má kdo jakoukoliv školu a tituly, základní potřeby dobrého života  jsou mu na hony vzdálené. V téhle oblasti je líný, křičí ohledně práv, ale k životu patří víc, než pouhé nároky, práva a mocné jáství.

Je dobré, když pěna dní vynáší tato nehezká fakta ode dna, kde se jen rozkládají, ale nemizí. Potřebují být uviděna, potřebuijí, aby se o nich nemlčelo – a když je ta doba stálých rozborů a šťourání, zajisté zjistíme, co nechceme. Možná dokonce ještě víc: Začneme i sami po sobě chtít, aby se ode dna vyneslo vlnou nahoru cosi jiného.

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama