Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Hledání malíře pokračuje – a máme možná brášku

Hodila jsem předchozí článek (hledání malíře) na FB a ze zahraničí mi přišel odkaz na německou wikipedii. On totiž existuje velice slavný muž toho jména – existuje, protože jeho památka žije dál. Jmenoval se Matyáš, v Alpách známý jako vynálezce vázání, propagátor nových stylů lyžování, výzkumník lavin… Zkrátka Mathias Zdarsky. Byl rodákem z Třebíčska, ale abych ho našla, musela jsem přes kdejaké další stránky. Nakonec i v jeho rodných Kožichovicích jsou na něj hrdí, což jsem vám okopírovala z třebíčských stránek. Google statečně odolával, pořád vše překládal jako odkazy odkazů, ale povedlo se!

„V sobotu 8. září (2016?) podepsala starostka Kožichovic Šárka Majerová smlouvu o partnerství s rakouským městem Lilienfeld. Akce se konala v rámci 25. ročníku běhu Matyáše Žďárského, již tradiční, kožichovické akce. Třebíč a Lilienfeld jsou partnerskými městy už 25 let.
kozichovice spolecne foto

„Pojítkem našich vztahů je osobnost Matyáše Žďárského, akademického malíře, horolezce, lyžařského průkopníka a vynálezce alpského vázání, který se narodil v Kožichovicích u Třebíče, v Třebíči chodil do školy a většinu života prožil právě v Lilienfeldu,“ uvedla místostarostka Třebíče Marie Černá, která se slavnostního podpisu účastnila a právě ona byla u začátku partnerských vztahů obou měst.

V Kožichovicích se slavnostního podpisu kromě starosty Wolfganga Labenbachera zúčastnili členové zastupitelstva i řada občanů a také hudebníci městské kapely z Lilienfeldu, kteří zahráli přítomným několik skladeb.“

Také na Horské abecedě se leccos dočtete, udělala jsem  zkrácený výpis:

Po smrti otce se rodina přestěhovala do, kde děti chodily do školy. Matyáš stuidoval i na německém učitelském ústavu v Brne, r. 1874 nastoupil ve Vídni jako učitel, dokonce učil i v trestnici Stein.Byl nadán k lecčemu a jak mohl, tak cestoval.Po Švýcarsku, Německu, Francii, Bosně, Itálii a po severní Africe, a ještě studoval (malířství na akademii v Mnichově a techniku na polytechnice v Curychu). V r. 1889 koupil horský statek Habernreith poblíž Lilienfeldu.

Tam se Žďárský začal věnovat alpinismu a zejména lyžování. Žďárský si objednal první lyže z Norska¨a začal experimentovat s vázáním. Vývoj svého prvního vázání, které umožňovalo pohyb paty a jízdu v krátkých obloucích, ukončil po šesti letech. Nový lyžařský styl se líbil a Žďárský se stal vyhledávaným lyžařským instruktorem. V té době (1986) rovněž napsal první učebnici alpského lyžování a začal se živě zajímat i o další souvislosti, jako např. nebezpečí lavin.

Matyáš Žďárský uspořádal v roce 1901 první závod ve sjezdu a v roce 1905 ve slalomu (trať měla 2 km, 85 branek, závodilo 23 mužů a 1 žena), druhý slalom se jel v roce 1906 (303m, 35 branek). Žďárský se ve své době vypracoval na nejlepšího světového lyžaře (již v roce 1896 překonal na lyžích rychlost 100 km/h).
Každou zimu pořádal výukové kurzy – v letech 1896 až 1916 vychoval více než dvacet tisíc lyžařů a to nejen v rakouských Alpách (v Beskydech, v Německu a Švýcarsku, v Karpatech).
Jeho služeb využila i rakousko-uherská armáda (od r. 1908). Nejdřív jako intruktora, potom díky jeho znalostem o lavinách. Na téma lavin již tou dobou vydal dvě rozsáhlé práce. V roce 1916 vedl záchrannou výpravu hledající vojáky zavalené lavinou, při níž však utrpěl četná zranění. Za  zásluhy při výcviku rakousko-uherských vojáků byl v roce 1916 vyznamenán Rytířským křížem řádu Františka Josefa.
Po zmíněných zraněních se Matyáš Žďárský v roce 1917 vrátil zpět na Habernreith, jako vážně zdravotně postižený. Nevzdal se, bojoval a neustále cvičil. Už osm let po úrazu začal opět lyžovat. Jeho vitalita mu vydržela až do roku 1939, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že už nebyl schopen se o sebe postarat. Přestěhoval se tedy do hotelu Pittner v Sankt Pöltenu, kde 20. června 1940 zemřel. Pohřben byl v hrobce na své usedlosti.

Jak vidno, Třebíč o něm sice ví, ale na soupis významných rodáků poněkud kašlala a potom má jedna hledat… Máme tu tedy další osobnost, dokonce mezinárodně významnou, kterou by pro nás  málem zavál prach. Až tedy budete bloumat prstem po mapách, zajeďte si k Antarktidě, třeba tam najdete horu jménem Mount Zdarsky. A protože byl ze sedmi (wiki říkala z deseti) dětí, mohl mít brášku Milana. A protože byl sám akademický malíř a učitel, mohl být tím spíše Milan jeho velmi blízký příbuzný. O Vladimírovi nemluvě.

Třeba někdy najdu i je.  Hezké léto!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama