Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Festival byl a bude

Letos bylo ohroženo mnohé, včetně pětadvacátého Festivalu fantazie. Už to vypadalo, že nezbyde, než ho odložit na podzim, případně  velice omezit návštěvníky. My, kdož spolupracujeme na vytváření pořadů (přednášky, besedy, hry a podobně,) jsme byli dotázáni, zda se odvážíme přednášet v roušce nebo v rámci videokonference. Zároveň vyzváni k přihlášení svých pořadů. ty potom nacpou do programu další dobrovolníci, vedoucí programových linií. Podle toho, jak se kdo osvědčil, jaké je téma, co se hodí víc na jaký čas a zda se nebudou křížit vystoupení, protože opravdu nikdo neumí být na dvou místech současně. nezapoměňme ani na to, že si účinkující také občas vymíní, že nechtějí v programu konkurovat tahounům, tedy besedám a autogramiádám se zahraničními hosty, vyhlášeným přednáškám a podobně. Je to úloha dost obtížná, když si uvědomím, že pamatuji časy, kdy i na obědovém čase čeští spisovatelé ve velkém sále byli stále v obležení. Ba i já se objevila na záběrech místní televize.  jaký je vlastně  nejslabší čas? Možná hned po ránu, ale na desátou už se také hodně chodí. Ve dvanáct? Měla jsem natřískáno. Pozdě (letos jen později)  večer? To se právě mnohé rozjíždí. Třeba proto, že se přednáší leccos z lechtivých oblastí. Letos to byla například otázka soužití na dlouhých cestách a při osídlování kosmu. Jsou na to ideální swingeři? Diskuze  to vzbudilo, nemalé – hezky u piva, sangrie a kofoly.

Nebylo nás tedy málo, i když uzávěrka přihlášek byla velice brzká a s návštěvností to také chvíli nevypadalo nejlíp. Myslím si však, že i na dnešní dopoledne ještě zůstala nabídka pořadů docela dobrá, a to byl festival v běhu již od 25. června (do 8.7.), čili o běžné délce. V brožuře se uvádí nejmémě 555 pořadů! Místo obsazení chotěbořského kulturního domu Junior, Sokolovny, kina a přilehlé zahrady jsme se spokojili pouze s hotelem Fantazie na kraji města a pokud někdo více musel pobíhat po městě, bylo to pouze kvůli ubytování.  Nebo několika filmům v kině, pokud nestačila nabídka hotelového letního kina. Nebo kvůli výtečné zmrzlině a skvělým zákuskům, kam oko dohlédlo a mlsná huba jednoho zatáhla. Ale psst, já sladké nesmím! Osobně jsem si především užívala „papučcon“, protože jsem bydlela přímo v místě dění. Pouze jsem přebíhala z jednoho vchodu do druhého. Nebo do města, samozřejmě pouze na zdravotní procházku, že.

Ačkoliv je vše uvolněno, organizátoři ponechali několik opatření. Přednášející byli za plexisklem, obecenstvo v rouškách, ráno se vyfasoval vstupenkový náramek pro daný den až po změření teploty a roušky se dávaly vyprat.  Program byl skutečně bohatý, i když se programové linie poněkud „zdrcly“ a pořadů tu nebyla obvyklá tisícovka a něco. Ale pět stovek také dobrých, ne? Myslím, že jsme byli všichni dost ukáznění a co se přednášek, besed a dalších programů týče, spíš jsme byli dobře sycení, užívali si, co se do nás vešlo.

Je tradicí, že si mnoho programů připraví návštěvníci a hosté sami a tak tu panuje všeobecný respekt k tomu, jakou si kdo dal práci. Klidně si vymyslete, co tam mohlo být a vždy se strefíte. Stolní hry, počítačové? Simulátory? Historie? A jaká – česká, světová, některých oblastí – třeba koupání, kosmetiky? Mýty, pověsti, pohádky? Něco z literatury dřívejší i současné, drby, ukázky? Tradiční linie fanoušků Star Trek, Star Wars, Star Gate? Samozřejmě, včetně přednášek o možné budoucnosti, komiksových a filmových postavách, hudbě… Nechyběli ani fanoušci v krásných propracovaných kostýmech, čajovna pro náročné, kafekára, venkovní gril a zahrádka pro dlouhé rozhovory  pro ty, kterým nestačila restaurace.  Cokoliv si vzpomenete, to tam opět bylo. Včetně knihkupectví, prodeje her, různých artefaktů a  cizokrajných dobrot. No dobře, i zdravá výživa tam byla, hned vedle, s ochutnávkami.

Proč o tom píšu? Užila jsem si to, včetně setkání s těmi statečnými přáteli, kteří si mohli vzít volno. A co by ne, bylo příjemné zažít zajímavé programy a sama slyšet poděkování a chválu za to, co jsem připravila já. Teď přemýšlím, pojedu-li na podzim na festival, který bývá rozsahem takový, jaký jsem právě opustila. Konec října, přátelé!  I tehdy je tam moc hezky a pokud nechcete, nos  ven ani nevystrčíte.  Pokud vystrčíte, je to hezké městečko s krásným okolím.

Zkrátka to letos otočili, říkala jsem si. Z původně náhradního termínu v čase možného úplného uvolnění může být opravdu ten „hlavní FF“, ve větších prostorách. Bohužel se s tím nepočítá, přesto se můžeme těšit na další akci pro stovky lidí. Protože ten luft, radost ze setkávání i dodržování pravidel a vzájemná ohleduplnost, to mne velice láká. A navíc, lidičky, vždyť mne už neváže žádná dovolená, já si mohu dovolit courat leckde a leckam!

Možná je to symbolické, že se pětadvacátý Festival fantazie obloukem vrátil ke komornějším počátkům. Že si okolnosti vynutily, abychom vzpomněli komornějších časů a vážili si toho, co pro nás ředitel festivalů Vašek Pravda s chotěbořským týmem dokáže připravit. Jakou cestu urazili od svých Avalconů, druhdy oblíbených zahajovaček dovolenkových časů, kdy za pořádáním stál místní klub Avalon. Nyní mají za sebou celé čtvrtstoletí, během něhož se Festival fantazie a Pragocon staly vyhlášenými  – i v zahraničí. Pragocon se již přerodil v setkávání, pořádaná ve stylu zahraničním, FF se rozvíjí i se zřetelem na možnosti rodinné zábavy, protože tu každý najde to své. Včetně programové linie Avalconu, která patří mezi špičkové. Stačí si jen poznamenat, že je dobré si vzpomenout nejpozději začátkem prázdnin, že Chotěboř je to správné místo pro všechny generace.

Určitě vrtíte hlavou, že byste o takové veliké akci museli slyšet a že to není možné. Jistěže to možné je! V časech, kdy se píše jen o událostech, u nichž je redakcím zaplaceno, se sláva FF šíří cestou osobních doporučení a cestou účinné reklamy v zájmových časopisech (Mimochodem, víte, že XB-1 je naším jediným literárním časopisem, kde není ani fň politiky a filozofování kolem ní? Že jsou tam jen povídky, trochu vědy, historie a recenze knih a filmů?), internetu a na stránkách lidí, kteří si s fantazií rádi pohrávají a kteří mají rádi prostředí, kde je v dobrém přijat každý, kdo sám v dobrém přichází.

Tudíž zopakuji, že i lidé „normální“, doprovázející své nadšenecké protějšky nebo děti, si najdou zajímavý program. Co bych se nepochlubila, již několikrát jsem na programech zahlédla zcela neznámé tváře, poněkud ostýchavé, jež se mně i jiným posléze svěřily, jak dobře si užívají dané dny.

A mne už napadá, co bych mohla připravit nového… Budete vítáni!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama