Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Furt na jedno brdo

Na tyhle úryvky z novin mne upozornil hurónský smích u jednoho starého článku. Už jsem zapomněla, co tam přesně bylo, takže jsem zajásala také. Vzápětí mne napadlo opakovat vám malou hádanku na konci. Kdy to bylo?  Tedy v kterém roce?

Spolek proti týrání zvířat již máme. Ustavme proto spolek proti týrání lidí a především – dětí!

Nedbalost poslanců. Pražský německý tisk otiskl fotografický snímek sněmovny při projednávání rozpočtu. Poslanecké lavice byly prázdny. Bylo to při většině projevů. Tisk poznamenává k tomu zjevu: Při většině těch projevů mohli míti poslanci dojem, že se řeči mluví, aby se nedodělalo, avšak odpovídat na ně a tudíž poslouchat je, mezi povinnosti poslanců nepatří. Rozpočtová rozprava dokázala, že náš parlamentarism ocitl se na ploše povážlivě nakloněné. Národní shromáždění stojí také velké peníze. Píše se o tom, co stojí státní správa. Berou-li poslanci plat neztenčený, nechť jsou alespoň přítomni, když se v parlamentě pozoruhodné řeči mluví.

Vybraní lidé? Zprávy z parlamentu jsou přímo hrozné. Volíme do parlamentu nejlepší lidi. tak to aspoň tvrdí každá strana o svých zástupcích. Ale někteří zástupcové dělají z parlamentu přímo cirkus. Ten řve jak předpotopní tur, ten hvízdá, ten mlátí na pult, jiný nebo jiná zvoní na zvonec atd. Kdo by vypočítával všechny ty ušlechtilosti, jimiž zástupci lidu chtějí často uplatňovat své mínění? Parlament je sbor vybraných lidí, kteří dělají zákony. Je pak divno, že se také na venkově objevují rozličné mravy, jakými se zápasíá na nejvyšších kolbištích politiky? Nákaza se rychle šíří. Vždyť rána je rychlejší argument, než moudré slovo. Myslíme, že vysíláme lidi do parlamentu za prací, ne za siláckými výkony. A pakli někdo vidí poslání své v hospodských moresech, Pozor naň ve chvílich, až se  bude zase hlásit o přízeň lidu.

Reklama

Pro ozdravění našeho úřadování ve státních úřadech  se navrhuje v Právu lidu, aby byl přijímán takový dorost, který po studiích poznal život v továrně, v obchodě, na stavbě, u advokáta, zkrátka, aby byl nucen dorost poznat praktický život.  Pak prý brzo zemře, co nazýváme „byrokratismem“. A možná, že by se leckomu zalíbilo v praktickém životě a že by o státní službu nestál. Pro službu ve státní správě máme už dorostu nadbytek.

Co říci takovým nesmyslům? Paní Yvonna píše v Nár. Politice o módě. Rozepsala se i o módě mužské a článek svůj zakončila takto duchaplně: „Nevyhnutelnoui  součástkou úboru pánů pro ulici  na podzim a v zimě jsou rukavice. V době, kdy se muži už neliší  od sebe mnoho šatem, lze je přece bezpečně rozpoznat, a to dle rukavic.  P o h l é d n ě t e   n ě k o m u   n a   r u k a v i c e,  o k a m ž i t ě   o   n ě m   v í t e   v š e c k o.“ Patrně to stačí paní Yvonně, jí nemusí muž ani úst otevřít.  K tomu jen možno říci: Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil. Na to máme také spisovatele a noviny?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama