Komentáře: Malé povídání o důstojnosti

Od: Anonym

Anonym — Wed, 22 Jul 2020 10:12:25 +0000

Od: daniel

daniel — Fri, 25 Apr 2014 09:04:21 +0000

kurnik,
riskovat…

Od: daniel

daniel — Thu, 24 Apr 2014 11:03:31 +0000

Proč nemluvíte konkrétně?
Řekněte kde a kdy.
Takhle to totiž vypadá, že si vymýšlíte.
Vy jste v tom státě podnikal a nebo byl zaměstnancem?

Neznám totiž prosperující zemi, která by své živnostníky a OSVČ drtila přebujelou administrativou (to jsou ona procenta, a sazbu osmdesát procent si doplňte ještě o šedesát, jež se týká živností neřemeslných) a neposkytovala jim prostor k rozvoji.

Kdo jiný, než živnostník totiž může vymyslet, odzkoušet, vyvzdorovat a odryskovat novou firmu?

Teprve když se jeho nápad ukáže jako životaschopný a on si začne od státu půjčovat pracovní sílu je na čase ho zdanit, což se samozřejmě děje.
Do té doby je to totiž kontraproduktivní.

A jinak není co závidět, paušál funguje do 700 000 obratu, tedy, baj voko, do cca. 300 000 čistého, což je, při průměrných živnostenských hodinách, cca 100 Kč/hod.
Hodně blbě placenej mistr, zodpovědná osoba, manažer, odborník a přesčasový úderník, ne?

Od: Dagmara

Dagmara — Wed, 23 Apr 2014 08:42:34 +0000

Důstojnost?
Ta v téhle diskuzi evidentně chybí. N+ějaké cizí slovo to asi bude.

Od: HMu

HMu — Tue, 22 Apr 2014 20:17:08 +0000

Rico to vystihl.
Jen velmi málo příspěvků se týká článku. Přesto se zdá, že docela dost lidí oslovil. Snad tedy přiopomnělo dalším lidem, jak tenká může být hranice normality a jistoty nad propastmi, kam se dá pomalu klouzat nebo rychle padat.
Nakolik jsme strůjci svých osudů a nakolik sebou necháme vláčet? Někdy se mi zdá, že sami si neřídíme nic – a jindy zase vidím, že existují meze, do kterých se lze vejít a být vlastně svobodní a vytvářet budoucnost sobě i dalším, kdo o to stojí a svůj kousek dotvoří. Možná o tomhle jsem chtěla číts a popovídat si.
Asi chci moc, ale zdá se mi, že k pohodě a smyslu stačí maličkosti. Třeba ponechat žluč v trávicím ústrojí. Tak svou práci udělá. Mimo útrob hořkne a leccos kazí.

Od: Rico

Rico — Tue, 22 Apr 2014 14:35:41 +0000

VIDITELNÉ MLETÍ
Kladně o „sociálním socialismu před r.89“, dotyčný a blízcí, věřící v něj a jeho verze formulují názory národněsocialistické náckovské „sociálno může být pro 1-2% těžkých invalidů, jen úlevy na dani, nic víc“, rasistické, šovinistické „Když žena nepracuje, je to její rozhodnutí“, populistické „Opravdu se snažíte lhát a rozeštvávat lidi/V současnosti jsou slušní a pracovití trestáni a ti ostatní upláceni“, či blbé „potom si zajeďte do Bavorska, Kuvajtu,“ očividně „prověřené socialismem“, pitomé „Jestliže firma nahradí zaměstnance automatem, přestává plnit svou společenskou funkci a stává se pro společnost přítěží … čímž pádem generuje zisk na úkor společnosti. A tento zisk je potřeba zdanit takovou měrou, aby se podobné jednání přestalo vyplácet“ (co tak začít opět zavádět ponocné, poslíčky a písmáky?) nebo ubohé, resp. národně lidové „ty nejzkurvenější roky v týhle zemi jsi prožil někde za bukem v pohodlném a fungujícím systému, o jehož nastolení ses nepřičinil ani …“

Od: Rico

Rico — Tue, 22 Apr 2014 14:34:34 +0000

PANTEM U STOLŮ
Každou neviditelnou ruku (trhu, čehokoli) vždy musí doprovázet neviditelná pěst (občanskosti nebo angažovanosti), jak je tomu tam, kde my zde nejsme. Societa/Societas/Společnost však jako takové nemá nic společného s výkladem světa podle Josefa Věromíra Plevy.
Malý chlapec nazývaný Bobeš, vyrůstá na vesnici. V šesti letech začíná objevovat okolní svět, získává nové přátele a zážitky… Dokud byl tatínek zdráv a pracoval v lese, chlapec vyrůstal ve šťastném rodinném prostředí. Avšak otcův těžký úraz přiměje rodiče, aby novou obživu hledali ve městě, kde existenční jistotu hledali velice obtížně. Jenže očekávání lepší existence narušují stále se zhoršující se sociální poměry, a ty dovolí i malému chlapci poznat, jak zlí jsou vykořisťovatelé dělníků. Když Bobešův otec nemohl po úrazu najít práci, rozhodl se prodat chalupu a s rodinou odejít do města. Bydlí v malém domku na periférii a okolní prostředí silně kontrastuje s dřívějším domovem. Tam bývalo pivo levnější než dnes.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Tue, 22 Apr 2014 13:39:21 +0000

Samozřejmě. Zbabělá byla většina národa, poněvadž
neemigrovala a zůstala zbaběle tam, kde jsou zahrabány kosti jejich předků. – To je právě jeden z důvodů, proč je u nás živnostníků tolik: v práci 8,5 hodiny za plat na hranici přežití, doma jim začala druhá směna, kde si vlastníma rukama museli na koleně vyrobit doslova všechno. Člověk s takovými schopnostmi je přirozeným živnostníkem.

Doměnku, že většina živnostníků krade a zneužívá sociální systém, šíří právě závistivci, kteří by se vlastním přičiněním neuživili. – To bude nejspíš i tvůj případ: neschopnost, možná i něco horšího, vydáváš za hrdinství emigrace.

Pokud jsi ovšem vůbec emigroval. Podle způsobu argumentace bys klidně mohl být i náčelníkem lidových milicí. – Teď mi svitlo: že tys emigroval z politických důvodů právě až po roce 89?

Tím se vše vysvětluje.

Od: Tonik

Tonik — Tue, 22 Apr 2014 13:13:00 +0000

Postarat ses i za komunistu, jako STBak?
Ti totiz zbohatli.
Jinak -mohls emigrovat, ale byls asi zbabely.
Pro vas je jine zviratko vzorem- zadny orel, ale parazit jako blecha nebo stenice.
jezdis po silnicich, uzivas zdravotnictvi, tvoje deti do skolek a skol, policie te chrani – tedy obycejny parazit.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Tue, 22 Apr 2014 12:55:46 +0000

Antoníne, to piči elektrárenský,
holt jaký si to uděláš, takový to máš. Pokud je pravda, co o sobě píšeš, znamená to, že ty nejzkurvenější roky v týhle zemi jsi prožil někde za bukem v pohodlném a fungujícím systému, o jehož nastolení ses nepřičinil ani za mák – jen jsi nastoupil a pěkně jsi se vezl. Já ti to nezávidím, naopak; jenomže kdo užívá takového důchodu jako ty, ví houby s octem o tom, jak to tady chodí. Neměj lidem za zlé, že se o sebe dovedou postarat v takovém systému, jaký tady právě je – tys to neuměl a proto jsi utek.

Že je ti můj názor ukradený, může být. Ale přečíst si ho, holenku, musíš.