Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Chválím – zase jednou

Když už se tedy blíží takové to adventování a vzývání dobrého v nás, uvědomila jsem si, že dost často kritizuji a pokud chválím, tady to není. Tak do toho!

Pokud někomu řeknu, kde žiju, div se nepokřižuje. A to začínám mírně, mluvím o Aši. Jenže já žiju ještě víc zastrčená do toho ouška, krajíčku země. Německo máme ze tří stran, jen na sever je daleko, skoro pět kilometrů. Máme tu mladého starostu, mladou místostarostku, a dějou se věci. Zdejší prostor ožívá, lidé se sdružují a koukají, co by pro sebe mohli dělat – alespoň někteří. Nedávno starosta vyhodil na FB výzvu, že vyhořel manželský pár a nemají co na sebe. Hned napsal i velikosti – a než jsem stihla popřemýšlet, mám-li nebo můžu -li sehnat, už jim vezl plné auto věcí.  Remcala jsem kvůli nebezpečně rychlým řidičům v uzavřené obci, diskutujících bylo víc, ale najednou u nás zastavilo auto od rozhlasu a prý, co na tu naposledy rozmašírovanou zastávku říkám. Prostě a jasně, cokoliv se vyskytne, je snaha rychle řešít.

Podobně to mají v Chebu, i když je tamní mladý starosta často pod palbou kritiky (město se dělí na různé lidi, ale většina prosadila svou a je tu vedení, jaké chtěla), zůstává otevřený, rozumně argumentuje – a co si budeme povídat, takhle srozumitelně se s občany už dlouho nikdo nebavil, jestli vůbec. V Chebu není vysoká škola, ale je tu aspoň vyšší odborná a s vysokými se jedná, aby nám mladí studovali tady a neutíkali. Na té vyšší máme duši mnohého dění, paní Polákovou, která je pro každou špatnost, co udělá nějakou radost a pomůže.  Výborná organizátorka a jak říkám, duše lecčeho – například přímo ve Špalíčku je Kosí dobrovolnické centrum.

A nejenom to, i do Chebu se rozšířila pomoc samoživitelkám Nádech, kterou si založili nejdřív v Ostrově, ale teď se usadila i tady. Líbí se mi, že se sem hrnou dary, o jaké zrovna požádají, ba i nábytek seženou, pomohou převézt. Ono je těch organizací na pomáhání je tady vůbec spousta, zrovínka Nádech ale trochu sleduji. A jak říkám, líbí se mi.

Nesmím zapomenout na Aš, tady zase paní Černá měla na svědomí sbírku pro nemocné maminky (s rakovinou) a „montuje se“ do dalších pomocí a organizování – o tom jarním fičáku s rouškami nemluvě. Šije se v této oblasti pořád, navíc máme tady pod kopcem své dvorní dodavatele štítů. Konečně je brzy použiju… Konala se sbírka potravin, tady v okolí se nakoupilo hodně – a v Tescu pokračuje, ve čtvrtek dopoledne byly zase dvě plné banánovky.

Je skvělé, když lidi  jen tak jdou a něco donesou pro jiné – a nejde pouze o nepotřebné věci, ale také o cíleně zakoupené. Je skvělé, když se podílejí na tom, jak žít někde společně – Přímo my tady máme „Živou Studánku“.  Ožívá už nějakou dobu, což o to, ale těší mne, že ta živost nevisí na jednotlivcích, ale že se leccos chystá společně. Řeknu vám, s chutí jsem na jaře pomáhala sázet stromky podél silnice a i když jsme se trousili po jednotlivcích (taky corona), bylo skvělé podílet se.

Přichází čas, kdy snad všichni trochu víc myslíme na ty ostatní. Já vám všem přeji, aby zdejší čerstvý vítr zavál i tam u vás. Nebo byl dokonce silnější a bohatší. Aby i vás těšilo být při tom.

Pevné zdraví a dobré lidi kolem!

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama