Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Nosíme staré, pohodlně rozšmaťchané boty

Tohle mne napadlo, když jsem si přečetla první slova ze sešitku se zažloutlými listy. Možná se pobavíte, možná to bude trpké, nicméně alespoň mně to ukázalo zajímavý obrázek prastarého dneška... Uvidíte.

Nemáme politické kultury. Je žalno a stydno vážnému člověku při pohledu na náš veřejný život,  při pohledu na to rozdrásané, zpustošené, nekulturní, mrzkými vášněmi a špinavými, malichernými zájmečky  ovládané naše prostředí. Bývají nářky na naši literaturu, umění, vědu – ale v jakém poměru nalézá se náš veřejný politický život! Máme přece už své tradice vědecké, umělecké, literární, máme svou kulturu uměleckou, máme to, co se dá už nazvati kulturou vědeckou – ale kde je naše kultura politická? Máme silné osobnosti a zástupce té naší kultury  vědecké, literární, umělecké – kolik jsme měli politiků, již by se mohli stavěti po bok oněm nositelům  naší kultury v jiných oborech, kde jsou tyto osobnosti zvláště dnes? A zejména: možno říci, že máme alespoiň  částečně kulturní obecenstvo ve všech těch oblastech ostatních – kde však máme v masách nějaké ponětí o  p o l i t i c k é  kultuře? (…)

V tomto režimu totiž mohou se uplatniti hlavně lidé dvojího druhu: na jedné straně nepoctivci, bezohlední, sobečtí dobrodruhové, prospěcháři, demagogové, lidé nevybíraví v prostředcích,  hrubí, všem útokům odolávajícía na vše připravení: cynikové, jimž čest vlastni i cizí není ničím, anebo lidé moci, chvalořečníci  moci politické nebo hospodářské. Anebo na druhé straně  poctiví lidé, neobyčejně silných charakterů, silné, vzdělané osobnosti a idealisté, nadšení pro demokratické ideály, kteří chápají dobře i odkud vydy ty pocházejí, i znají dobře všechen ten rmut, jenž  na dně demokratické společnosti se nachází; idealisté, kteří vědí, že náprava jest jen v boji dobrých proti špatným, a věří pevně v možnost této nápravy.

Ale takových silných osobností a takových idealistů a optimistů je zřídka kdy  větší počet. Zůstávají v mizivé menšině  proti té druhé skupině  politiků, a tím celá politika dostane ráz výše vylíčený. Tím však  všichni nebojovní, slušní, jemní a vytříbení lidé, náležející vesměs inteligenci, jsou bezohlednými a nevybíravými lidmi z politického života šmahem vytiskováni. Odtud zjev, že v moderních státech demokratických se inteligence vyhýbá politice.

Reklama

Pro lidi poctivé, inteligentní, vzdělané, slušné a jemné povahy znamená veřejný život úžasné oběti, strádání, utrpení, plýtvání energií, duševní útrapy a stálé rozechvění, stálé úvahy a reflexe, zdali lépe nelze pracovati jinde, poci´tování odporu a hnusu nad celou tou morálkou politickou a ubohostí celého toho boje, sta a sta rozhodnutí opustiti  tu činnost a opětovný návrat  a přinášení obětí, obětí a obětí. Té druhé skupině lidí žije se v prostředí tom jako rybě v čisté říční vodě. Inteligent vytříbené povahy však prchá daleko, aby jediným hnutím  nedotekl  se celého toho prostředí, toho bahna, v němž se dusí, té stojaté vody, která svým zápachem hrozí  ho zalknouti. (…)

My nežijeme v demokracii, nýbrž v  p o l o demokracii, nebo klamné a špatné demokracii. A přes to i ta dnešní demokracie  dává větší záruky vyspělejšímu a intenzívnějšímu životu nežli všechny režimy aristokratické.

Jde jen o to, vybudovati si z ubohých a polovičatých institucí dnešních instituce vpravdě demokratické, a jde především o to, vychovati si  l i d i  pro demokratism. Neboť demokratism je veliký problém mravní a východiskem  všech snah, všech vysokých cílů, všech kulturních ideálů byly vždy silné, zdravé, pevné a vysoce mravné osobnosti.

Je nám třeba  vychovávati  teprve demokratické vůdce a je třeba teprve vychovávati demokratické masy.

Pak teprve nebude  nutno se báti všech těch  nesnází  demokracie a stranictví. A pak budeme také míti více politické kultury.

(Dr. E. Beneš, ukázka ze stati Povaha politického stranictví z r. 1914)

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama