Reklama
 
Blog | Hana Mudrová

Město čte knihu

Představte si, že už deset roků znají ve městě Šumperku festival, kde se čte. Je to už hodně let, kdy jsem v Šumperku byla, ale líbilo se mi tam a dovedu si představit, že tomuhle městu týden stálého a veřejného čtení knih, besedy s lidmi, kteří se kolem knih točí, píšou je, vydávají - nebo o ně pečovali třeba v Národní knihovně (a ti, kdo zvládají několikerý vztah ke knížkám najednou), velice sluší.

V Šumperku jsem byla v roce dva tisíce. Cesta to byla dlouhá, ale stála za to. Potkala jsem tam hodně lidí, ke kterým jsem teprve uctivě vzhlížela a toho, že se někteří ke mně dnes hlásí jako přátelé, si hodně považuji.  Tehdy mi nebylo nejlíp, městem jsem bloudila sem a tam a postupně mi bylo lehčeji. Nějak jsem nedokázala vydržet mezi lidmi, ale parky a ulice mi vracely klid. Když se mluví někde o Šumperku, vzpomenu si na tichý rozhovor s legendárním kreslířem, na další, skoro spiklenecká setkání – a na to, jak jsem se odtud potom vrátila do života. Kéž bych mu mohla oplatit stejnou měrou, když podobný prostor a čas potřeboval on!

Chystala jsem se, že o Šumperku napíšu včas, protože ve městě čtou knihy a představují literaturu a literáty již od 30. října, ale ještě není zmeškáno, denně se tu něco děje. Nechci psát až poté, kdy se mi podaří městem prosvištět před slavnostním večerem v divadle. Myslím si, že kdo může, měl by se sem podívat. Proto sem vkládám i odkaz na program.

http://www.mestocteknihu.cz/2014/?action=program

Reklama

Proč jsem včasné zvaní odflákla? Mohla jsem chválu festivalu vyvěsit aspoň místo Potácení v dluzích, ale přiznávám, nedokázala jsem to. Ten článek už byl chvíli rozepsaný, postupně jsem ho dokončila, ale dnešní téma se zaznamenat nedařilo. Nezbývaly síly.

Jistě, cesta je dávno naplánovaná, moravská část rodiny bude mít radost. Jenže já sem nedokázala přenést své těšení, vyprávění o Šumperku, tak jak jsem ho líčila dobré známé. Patřila do těch dávných časů kolem roku 2000. Nechtěla už mluvit o sobě, odmítala se nimrat v potížích. Potřebovala slyšet ozvěny života, který ještě někde funguje.  Držela se života skrze každý stisk ruky nebo pohlazení. Každá chvilka, kdy se dokázala soustředit a reagovat, byla důležitá.

Zvláštní otáčení v kruhu. V době mé první návštěvy Šumperku patřila k těm, kdo pro mne měli porozumění a povzbuzení. O Šumperku letošním, co a jak tam bylo, jí už vyprávět nebudu. Těšila se na ně, sama se účastnila kdejaké stopy kulturního života tady i v okolí. Četla, hrála, malovala – to všechno by v Šumperku viděla. Takže ji tak trochu vezmu  s sebou.

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama