Zaskočila jsem za paní, která se poctivě snažila na volby připravit, ale hlava jí to nebere. Paní má nemocnou, málo citlivou ruku. Napadlo mne, jak z jejího pocitu neschopnosti dostát občanským povinnostem něco vytěžit.
Donesla jsem kousek od ní odpadkový koš a vysvětlila následující rehabilitační cvičení. Nemocnou rukou bude hezky poctivě nepotřebné lístky muchlat do malé kuličky a následně se strefovat. Lístky, které jí něco říkají, odložíme. Z těch si vybere – a když ne, tak vyfasuje další balík u volební komise. Zkrátka a dobře, nic jiného, než že se dostane k další porci cvičebního materiálu, zrovna nehrozí.
Ruka už dlouho nebyla zvyklá takovéhle práci. Paní byla velmi pečlivá a za chvilku se i slušně strefovala. Zatímco muchlala, četla jsem jí strany, zkoušela na ně vzpomínat, několikrát se zachechtala. Třeba, když jsem přečetla jména některých lídrů a ona si vzpomněla na spoty. S gustem mrskla kuličkou a sáhla po dalším materiálu. Posledních dvacet kuliček trefilo cíl.
Odložila si tři lístky a kdyby si mezi nimi nemohla vybrat, v pátek to projede znovu celé (a nepoužité lístky schová, dobře se mačkají). Teď už jí ty volby nepřipadají tak těžké, říkala. A sousedce doporučí totéž. Taky prý má babka nějak málo citlivé prsty.
Věřte, že to zvedne náladu, my to včera dělali u krbu. Už se taky strefím.
