Komentáře: Hlavou do zdi

Od: Anonym

Anonym — Wed, 22 Jul 2020 10:16:38 +0000

Od: HMu

HMu — Mon, 20 May 2013 10:39:22 +0000

Za těch komunistů
jste ani půjčku nedostal, pokud nebyli ručitelé. Všechno hlídala mzdovka, srážela to,neplatiči alimentů se dali snadno dohledat (a zavření platili ještě líp), jediní poskytovatelé půjček (spořitelny)si ověřili příjem důkladně. Půjčka větší sumy byla dost náročná na vyběhávání, muselo být prokázané, nač to je – asi jako teď u hypoték, jen tak to člověk nedostal. No, stejně nebylo, co kupovat… Lidi prostě nemuseli přemýšlet, vždycky to nějak dopadlo, někdo zařídil, splácel, srážel. Ovšem běda, když jste se spolehl a chtěl převést sporožiro do nového bydliště! Patálie, lepší zrušit a založit nové.
Jenže tu byli taky lidé „špatného “ původu, co třeba ani na důchod neměli nárok. Proto byli lidé, co vybírali popelnice, hlavně staří. A dávky neexistovaly. Lidi prostě neměli ani korunu.

Od: HMu

HMu — Mon, 20 May 2013 10:31:17 +0000

Nojo,
ale vysvětlujte to těm chudým, když reklama zní „peníze zadarmo“! To už jstaky slyšela od jedné opaní, ze které byla rodina zoufalá a měla jsem jí vysvětlit, že na půjčku nemá.
„Stačí zavolat a byla bych hloupá, kdybych peníze zadarmo nechtěla,“ říkala mi. „když to bylo v televizi, tam to vědí líp, televize nelže.“
Pomáhala jsem radou v případě, že paní na akci hlásila, že má malý důchod a už něco splácí, že to koupí tak maximálně na splátky po čtyřech stovkách. Na místě jí ujistili, že to stačí a za pár dní přišla faktura na celkovou sumu… Potom naskákalo ještě asi třicet tisíc, když z toho onemocněla…

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Mon, 20 May 2013 08:15:52 +0000

nemám tu zkušenost
s dluhy a dlužníky jako Vy, ale nechce se mi věřit, že by půjčky mohly řešit problémy chudých lidí.
Můj názor „od psacího stolu“ je, že půjčky jsou pro bohaté; kdo na to má, ať si půjčí. Pro chudé lidi nemá smysl ještě cpát bance peníze do chřtánu.

Od: Vaněk

Vaněk — Mon, 20 May 2013 07:00:22 +0000

Mohl by někdo vysvětlit???
Proč za zlých komunistů exekutoři vůbec neexistovali. Proč se nikomu nestalo že by neměl na nájem. Proč jsme nikdy nemuseli poslouchat pláč podivných lidí kteří nechápou že když si nekoupili los, nemohli nikde vyhrát miliony a také je nikdo nepozve na zájezd s prohlídkou zámku a opulentním obědem jenom tak a zdarma. A koupit si hrnce za 30 000 a doma teprve zjistit že už má plné skříně hrnců které ho ještrě o 50 let přežijí, dokonce možná uplně stejné jenom z předchozí akce.
A vrchol všeho- PŘEKVAPENÉ DLUŽNÍKA ŽE DLUHY SE VE „SVOBODNÉ DEMOKRACII“ MUSÍ PLATIT.
.
TAKŽE ŽÁDNÁ NAŠE BLBOST, NEMRAVNÍ JSOU TI CO TY DLUHY VYMÁHAJÍ????
.
Běžte už někam, proberte se a naučte se chovat jako dospělí

Od: HMu

HMu — Sun, 19 May 2013 18:09:35 +0000

Tak před rokem
mi dítka vyprávěla o stánku v Intersparu v obch. centru, že se kolem něj točila spousta žen, spíše nižších vrstev. Rejpaly upozorňuji, že bylo fuk, kolik Romek a jiných, tady je to promíšené, takže spíše vrstvy. No a prý slyšela, jak ta slečna ve stánku říká nějaké mladé mamině: „Ale to nevadí, klidně si vemte tu půjčku na manžela, ani o tom nemusí vědět…“
Osobně bych všema deseti hlasovala pro pravidlo, že doložitelná nešťastná souhra náhod je po přezkoumání důvodem ke zmírnění tvrdosti při splácení. A ta banka, co to zavede, by měla ohormnou reklamu. Já vím, že existuje pojištění proti nesplácení, ale i když se někomu „stane“ invalidite, je to uznané až po roce a do té doby – splátkový průser. Navíc to málokomu jako pojistnou událost uznají, takže se lidi radši nepojišťují.
Moje častá otázka zní: Bude schopna nějaká banka dát najevo, že klient pro ni není jen vycucávaný objekt? Že ho nechá nadechnout líp, než jen jednu-dvě splátky? jsem však pesimista.

Od: HMu

HMu — Sun, 19 May 2013 17:59:12 +0000

To opravdu není,
bohužel právě u starších lidí, co si myslí, že ještě na leccos vydělají, se objevují průšvihy tohoto typu. Přitom by si člověk řekl, že aspoň mají ten jistý příjem, důchod, ale nedávno jsem se dost diivla, že ještě vloni prý obstavili někomu účet tak, že sebrali celý důchod, ačkoliv někdy kolem r. 2010 už měl být jediný příjem mimo obstavení účtu. No a chudáci lidi mladší, co si vezmou půjčku a naběhne nemoc. Zvláště v kombinaci s rozvodem a alimenty je to fakt žůžo 🙁

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sun, 19 May 2013 17:23:08 +0000

Neberte to osobně; já jsem nějakou takovou odpověď čekal.
Dokud bude problém ukázat na hajzla prstem a říct veřejně, co je to zač, kdo chce volat po nápravě věcí?

Případ, o němž píšete, nebude asi jediný svého druhu…

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Sun, 19 May 2013 15:19:01 +0000

nemravné jsou
už ty firmy, které vnucují lidem úvěry. Moje příbuzná dostala poštou kartu s radostným oznámením, že na ni vyhrála tisíc korun. A ejhle, přijmout tu kartu znamenalo vzít si úvěr. Když to zjistila, styděla se to komukoli říct.
Jeden známý zase vyprávěl, co se stalo u nich na vesnici. Jeho žena přišla domů s očima navrch hlavy, že přijela jakási firma a že „dávají peníze“. Každému prý dají tři tisíce. Šel tam, skutečně dostal tři tisíce, musel podepsat papír a z něj pak zjistil, že si vzal úvěr s úrokem x procent. Je to rozumný člověk, asi zapůsobila jakási davová psychóza.
Není divu, že se někteří lidé bojí říct, že mají úvěr a jak k němu přišli.

Od: Hana Mudrová

Hana Mudrová — Sun, 19 May 2013 15:15:51 +0000

Re: Hlavou do zdi
Zkusila jsem i hledat majitele nebo vůbec šéfstvo, chtěla jsem je oslovit, ale kdepak. tenhle vymahač zatím, co já vím, nefiguroval v těch jmenovaných, co dělají pro Liverpool, Holandsko a společnosti kdesi pryč, tak jsem docela věřila, že by to šlo po lidsku. Na druhou stranu, oni zatím nedělají nic protizákonného. Byli pověřeni vymáháním a vymáhají. Sice bezohledně, ovšem na to zákon nepamatoval. Naopak Vám můžu říct, že jsem už dala před lety tip věřitelům na jednoho vymahače (společnost), která byla schopna na dohodu přistoupit a nechala si pár měsíců platit dokonce jen po dvou stovkách! To už je minulost, dozvěděla jsem se na ně chválu, když splácení končilo. Jak fungují dneska, to nevím. Těm věřitelům bylo tehdy blbé jít za exekutorem, co by byl moc tvrdý…