Komentáře: Babské rady – časté pády. Možná.

Od: Anonym

Anonym — Sun, 23 May 2021 07:33:52 +0000

Od: Hana Mudrová

Hana Mudrová — Sat, 16 Feb 2013 13:10:16 +0000

Re: fenykl nebyl, taky jsem ho potřebovala
Fenykl se asi dělá, ale do marketů neobjednává. V Praze v Kaufíku na Jarově ho měli. Nemají zase něco jiného, ale to jsem jim odpustila 🙂

Od: vanilka

vanilka — Mon, 11 Feb 2013 20:29:54 +0000

fenykl nebyl, taky jsem ho potřebovala
ale nakonec sehnala au už nevím kde, jejda tak abych zasyslovala, dřív se běžně užíval na pečení a dětem na prdíky nic jiného než fenykl samozřejmě, bez tymiánu si neumím představit třeba brambory pečené na čtvrky ve slupce, sůl, pepř a zakápnu oliváčem, někdy přidám česnek, navíc u tymiánu je fajn že je pořád čerstvý a voňavý i pod sněhem, a nejen na zajíce, naprosto úžasnej je taky pod telecí s máslíčkem, do směsí bylinek třeba do rolády atd.,…před třiceti lety jsem ani já neviděla na Moravě koření užívat, ani u švagrové ani u žádných sousedek, v zahrádkách měli jen šnytlik a petržel, víc nic…

Od: HMu

HMu — Tue, 05 Feb 2013 08:17:21 +0000

Navázání vody ano,
ale jednak rada v úplnosti zní namočit ránu a dát cukr, jednak stačí krystalek, který se podaří nacpat na čerstvý píchanec. Proto zabírá i vymačklé ovoce i zmrzlina. Ten jeden-dva krystalky zaberou (ne zcela rozpuštěné, takže se většina cukru smyje) i na již nateklé okolí. On by se do vpichu ani větší kousek nevešel. Samotný cukr nefunguje, do rány se vlastneě dostane už roztok. Zároveň se omlouvám, že jsem radu nezapsala celou. také při pokusech o hojení po pocukrování prý šlo spíše o nějaké dodání energie, dokonce i u dekubitů. Prý to bolelo jako ďas.

Od: I.M.

I.M. — Tue, 05 Feb 2013 07:07:18 +0000

Ne.
Nepovažuju za názor zajímavý, ale pravdivý. Těch indicií je příliš mnoho. Další: V knize soudniček Jerzyho Urbana je popsán případ dvou vykuků, kteří se nechali jako brigádníci najmout na stavbu budoucího skladu spotřebního zboží. Míchali maltu a vozili ji zedníkům. Všechny peníze, které vydělali, utratili za cukr, který míchali do té malty, protože, jak jeden z nich tvrdil, cukr v maltě zabrání tomu, aby ztvrdla, a dá se pak dloubat lžicí. Logicky. Cukr na sebe naváže vodu a ta neudělá reakci s CaO na CaCO3. Zamýšlený lup přes ošizenou stěnu jim nevyšel, protože na stavbě byl bordel a tu stěnu po jejich odchodu zbourali a postavili znovu, ale to je jiná historie.

Od: Hana Mudrová

Hana Mudrová — Mon, 04 Feb 2013 18:43:58 +0000

Re: S tím cukrem mě jedna spojitost napadla.
Zdravím také. Zajímavý názor. Já zatím sázela na nějakou chemickou reakci s hmyzím jedem. No, třeba to někdy někdo vyřeší.

Od: I.M.

I.M. — Mon, 04 Feb 2013 14:22:52 +0000

S tím cukrem mě jedna spojitost napadla.
Kdo má přečtené svého času populární knížky o zvěrolékaři Herriotovi, vzpomene si možná na jednu z příhod, kdy zkušený starší zvěrolékař dokáže uložit zpátky do krávy vyhřezlou dělohu poté, co se to jeho kolegovi nepodařilo. Vtip je v tom, že (kromě toho, že krávě zabrání „tlačit“ tím, že jí zvedne zadní nohy) oteklou dělohu posype cukrem. Takže bych to viděl tak, že cukr dokáže osmotickým přetlakem (pravděpodobně) odsát vodu z buněk tkáně postižené otokem.
Všechno, co píšete v tomto směru, tomu odpovídá. Zdravím.

Od: HMu

HMu — Sun, 03 Feb 2013 13:34:44 +0000

Kdysi jsme už o tom mluvily,
že mne jód probouzel jako kafe. Nicméně tady je problémů se štítnou žlázou tolik, že jsem se dostala ke specialistovi až po pěti letech. Kelp mne dlouho držel schopnou fungovat – až mi mohl i škodit, právě tím kolísáním obsahu. Nic z běžné stravy nezabíralo tolik. Už je to za námi, zaplaťpánbu. Když jsme u těch bylinek, víte, že už neseženete v obyčejném obchodě nebo marketu fenykl? Snad jen u kořenářů. Asi se už v pytlíkách vůbec nedělá. Nikdo ho nekupoval. A jak pomáhal miminům! Před třiceti lety jsem jedné moravské hospodyni dovezla z Prahy bazalku, tymián a libeček, neboť to je výborná kuchařka – a upřímně se vyděsila, že to podivné koření nezná, snad prý její maminka. A to měli kolem sebě myslivce a tymián je na zajíce jako vymyšlený… Jojo, tehdy jsem si prvně uvědomila, jaké paradoxy vznikají tím moderním životem…

Od: vanilka

vanilka — Sun, 03 Feb 2013 12:46:50 +0000

tak,…
.. jj děda čůrával na rány běžně :-), v koncentráku to byl nejspíš nejrozumnější tah pravděpodobně i s ohledem na kvalitu tamní vody. Manželova babi si zas přikládala na nádor houby, bohužel nakonec nepřežila. Houby se taky dost užívaly, i když s nima to možná bude podobné jako s těma řasama. S tou sprchou jsem to zažila s kamarádkou, vyšplíchla na sebe olej z fritézy, ruce, prsa, břicho, prostě se jí vysmekla z rukou a už to jelo, na pohotovosti ji strčili pod ledovou sprchu na hodně dlouho, ano byla potom nastydlá, ale skoro bez puchýřů a následně bez jizev, to je má zkušenost,ostatně nedělám to jinak když se popálím, tedy pokud se neškvaří už maso samozřejmě :-). Nevím doplňky nejím. Taky nač. Jsou předražené a když má jeden zahradu, při vaření myslí, k tomu je soused úspěšný rybář, úplně to stačí. Samo že někomu jich asi třeba, ale jen na přímou radu, zjistí-li se nedostatek čehosi. Mně je zas líto, jak málo lidí užívá bylinek. Jak se jich bojí a neumí je používat při vaření.

Od: HMu

HMu — Sun, 03 Feb 2013 12:00:34 +0000

Známe to obě,
Vanilko 🙂 Řekla bych, že smrtící baborady vznikají ve chvíli zoufalství nebo snaze vypadat chytře, když se splete cokoliv, co někdo někdy na téma zaručené rady říkal. Ať se to vztahuje k čemukoliv nebo se řeklo,že právě tohle NE a NIKDY! Studená voda ze sprchy je naštěstí málokdy ledová, ale i pytlík s ledem už někdo v okolí přikládal. Nic se nemá přehánět a ve sprše se nesmí prochladnout. Přivolal by se šok. S močíje fakt, že je skoro sterilní (záleží, kudy protéká). V koncentráku prý, podle jedné vězenkyně, si močí udržovaly čisté oči, někomu to vyléčilo zánět.Zanícené oči znamenaly očividnou nemoc a konec. Možná tedy ta rada přežila z okamžiku, kdy místo vody nezbylo vyčistit, než… Jenže dneska je už v moči leccos. Balancování a hledání není sranda. Mimochodem, třeba přípravek Kelp z řas mi lékařka velmi znectila, protože je tam pohyblivé množství jódu a nikdo neví, jaké. Ověřila sjem ten názor i jinde. Ani takové „prkotinky“ jako přírodní doplňky nejsou tedy bezpečné.